Geometrie útěků a trigonometrie nedotýkání se, těžká matematika pro tak prázdný prostor.

(Hle jaký to poetický komentář!)

A to je milý kolego jen iluze, koleje se přeci také nikdy neprotnou, i když to tak vypadá, nebo jak to je?

A je to smutné nebo šťastné? Údělem rovnoběžek je střetnout se jen jednou. V nekonečnu.

iluze: děkuju moc:)

koiška: to mám radost, jak málo někdy stačí:)

některé lásky jsou nejhezčí tím
že nikdy nedostaneme šanci
je zničit


- rezonuje a krásné jako vždy

Je to tak ,jako bych v ní našla své chvíle samoty ...

Audrey Diamond: Psavec: človiček: Díky za čtení a milé reakce, těší mě to.

Občas ani slova nejsou třeba

Leslie: moc pěkná :)

Nádhera.

Ještě nikdy jsem nedostal takové vyznání a ani nedostanu. Možná jednou tak věnec..

Človíček, krasne doplnění basne

Mlčeti Zlato: Děkuju!

Nádherné vyznání - až vyznamenání.

človiček: Díky za vnímání i beze slov;)

Neu:

Srovnej si sloupečky
a ty jemné neance
co daly se do tance
umravni...
Rozprchly se ve
své nahotě a kdo
má teď z hvězd
tvoje puzzle
snést?.
Mým časem nemarni.
Já vnímám tě i
beze slov
tak nač písmen
lov..?

Leslie:

puero: Neznala jsem, díky za rozšíření obzorů.

Nejlepší na tom je, že jsem tam napsala, co jsem potřebovala. V takových těch špičatých závorkách. Jejich kouzlo spočívá v tom, že když kliknu na "uložit", zmizí to. A přece je to tam napsaný. Kouzlo. Terapie.