Básně o pocitech a citech mám ráda, umíš je, ta třetí sloka je opravdu povedená, ale na otázku v závěru se těžko nachází odpověď, snad pro ten pocit lásky...

Pak je tu taky jedna boomerská rada. Všechno jde, když se chce.

Správná otázka.

Dokud tě to nutí k úžasu a k chuti zase žít a ne jen přežívat ... tak třeba k tomu to je ...

To se občas stává, bohužel.

Ten pocit znám, dokonalá euforie...raději oči nechat zavřené, myslím, popsalas skvěle a ta hra s formou básničky, hmm

Uff doufám že zachytí tě láskyplné ruce boží nitě

Volný pád ne.
Bolí

Orionka: Děkuju za tak obsáhlý komentář:) Těší mě to a děkuju, že mě čteš.

Mlčeti Zlato: LadyLoba: Dandy: Psavec: Díky za čtení a komentáře!

LadyLoba: Miňko: Psavec: Yana: Díky moc za čtení a milé komentáře.

puero: Díky.

hm ... zavlažování zahrádek a napájení studánek ...

Zaujala a líbí se mi.

Monzuny života.
Zajímavá

Před monzunem se neschováš. Moc pěkná představa a líbí se mi i grafické zpracování.
Čtu všechno, co poslední dobou píšeš, i když občas nevím, co k tomu napsat. Tak aspoň teď souborně: i když nereaguji, jsem s tebou ve tvém příběhu a vnímám a oceňuji poctivost, s jakou do něj necháváš nahlédnout, díky za to.

Zajímavá představa tedy ta, kterou mám.

Zaujala...

To zlomení ve slově se povedlo velmi plasticky.

Život jde dál, i když občas zaskřípe.