|
|
|
Přesuny z pismáku, březen 2011, původní anotace:drobnůstky z komentů ;-)
|
|
|
|
|
|
Přestože miluji když prší,
pokaždé chci mít u sebe svou lásku,
která mě vždy osuší
a společně si dáme horkou čokoládu :)
|
|
Jen si tak přemýšlím... :-D
|
|
9. 6. 2009
(ve vzpomínce na manžele Zahradníčkovy)
|
|
|
|
|
|
Snad nezapomenete.
|
|
...
|
|
Zase něco jiného.
|
|
|
|
Nečekejte něžnou poezii o mateřství, ale to nejtemnější, co v sobě žena-matka může objevit, i když stále jedná z lásky, laskavosti a nesobeckosti. Báseň je surová, upřímná. Žádná pohádka.
Psáno pro všechny ženy, které byly matkami jen na chvíli, nebo navždycky, ale potichu.
I pro všechny ostatní, aby mohli lépe pochopit.
Uvidíte sami, co ve vás zanechá.
|
|
... taková šeptačka do ucha :)
|
|
|
|
Tichá voda břehy mele, řekl bych...
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

