naivní Jana
 19.02.2018
5
Sněženka vykvétá na zahrádce
a já sním o své velké lásce
přijede na statném koni
myšlenky hlavou se honí

Možná sním víc o tom koni
krajinou jedeme tiše
duše má přešťastná dýše


Tvoříme jedno tělo
tělo co cválat a tryskat chtělo
krajinou štěstí a bolu
duše a tělo SPOLU

Nejvíc se bojím pádů
selhání, všechno je špatně!
Jenom ta kytička roste si dál
sen o štěstí zimní vítr svál

Radost si ustlala v závějích
spí sladce
možná se navrátí
za rok, až napadne nový sníh

Život ten nepočká
a já chci ŽÍT
až přijde k nám čas maškarních
za masku nasadím smích

Ve smíchu pochovám bolest svou v duši
vždyť vím, být šťastný se přece dnes sluší

Nikdo nic nepozná
mně je prý hej
pravou tvář pohltí
maškarní rej.
 25.09.2023 15:04
Dandy: hm, děkuji, vím že mě chápeš!
 25.09.2023 10:54
Ano život nepočká kráčí za poznáním.otevirá oči.
Poznání vjemů co trhaji nitro,jen smích stou slzou v koutku oka.
Dává sílu jit dál
 17.07.2018 20:52
ty už rozumíš tomu, o čem život je... máš to v této básni. Život ten nepočká
 18.06.2018 09:27
Strakatého koně bych měl,avšak nestihl jsem maškarní rej.Masku si nedávej,prostě plač nebo se směj.
 24.02.2018 19:35
 SSS
nikdo nic nepozná. krásný obsah.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.