Tato neumělá básnička je stará asi osm,deset let,mám rád Irsko,Skotsko,starou Anglii,a dávné časy tam,balady,písničky..Jako bych tam kdysi byl,tak je mi to důvěrně známé..Tak jsem toto kdysi vyhrabal ve starém sešitě,je to jednoduché ale psané ze srdce..:-) P.S. - Mám cosi s pc,a nejde mi reagovat na komentáře,jen napsat a vložit,tak to píšu sem,ať si někdo nemyslí že jsem namyšlený nebo něco,a i na kritiku nereaguju..:-)

jeden bez druhého nemůžeme být a přesto nás dohromady nikdo nebude chtít ....

grc prc

Jedna ze zahrady,namluvena záznamníku

Je to ten samý řidič z divných snů.

...

nevím, co to píšu

Nevím neznám neumím. Poslední dobou jsem jaksi nedokázala napsat nic hodnotného.

.. a bude vůbec pozítří? Není čtení pro ty, co vidí sluníčkářské popozítří.

Nikdy jsem tam nebyl, ale něco na tohle téma jsem si přál už hodně dlouho napsat :) Tak co vy na to? :) A taron, je to o lásce, jenom né tý pravý :P

Napadají mě takové okamžité ptákoviny,třeba toto,když se mě někdo zeptal,jak jde život...:-)

O ničem jiném to v životě není