Čím to, že smutek na mne padá,
jako bych za to mohl snad,
že smutna tak je dívka mladá,
když s jarem přišlo tolik krás?
:-(

Dívka v modrém: Vybavila se mi cvrlikající sýkorka, jak laje podzimu...:-)))

Ještě že je jen ze šuplíčku,
k Tobě mi úsměv sedí spíše,
nepředstavím si Tě na flíčku
jak sedíš a rozjímáš tiše...
:-D

Danula:
No, pokud jde o pravopis, mělo by tam být opravdu zhlédla - vím to, protože jsem si to nedávno hledal v témže významu, pro mne tam ovšem je chybně i tvar jenž, mělo by být jež /ta křídla!/. To netrklo ani naši čokoládovou hvězdu Ori*!
Jinak to ovšem vnímám jako hezkou miniaturku, jehličky vnímám pozitivně, asi jako když si umyješ ruce ve sněhu, napřed to bodá, ale pak hřeje...Anebo i ten jehličkový pocit jsme zažil, když jsem podle návodu přibližoval k sobě dlaně a zase je vzdaloval, nikdy ovšem se nedotkly, a tak jsem pumpoval tu energii, až jsem měl přesně tenhle pocit nabití!:-)))

Lenča: Hovoříš za všechny? Nu, ty sprosté nadávky by mi zrovna k Tobě nějak neseděli, i když bych se zrovna neosypal...:-)

Dívka v modrém: Tak to já asi sním nepřirozeně a nejen v noci!Jenže to vyjde nastejno...:-(

Dívka v modrém: Jsi krásně nažhavená! Jen nevím, zda je rozumný ten slib tam na konci. Stačilo by vložit podmínku za to mě /či spíše mne?/: budu-li spokojená, pak (možná, snad...) udělám vše...etc.! K něčemu se hned takhle bezpodmínečně zavazovat je nebezpečné, když jsme přece ti mizerové...:-)

Dívka v modrém: Tak takovou Tě neznám...

Dívka v modrém: D_P je plavovlasý ďábel?:-)

Dívka v modrém: Olympic?

Dívka v modrém:
Pavouček čas ji do svých sítí
chytil a prý ji nepustí
dříve, než musím odejíti,
kde duše věčný sen svůj sní.

Snad někdo z vás ji vysvobodí,
ona mu lásku za to dá,
ale já již pojedu lodí,
co vody Léthé dobře zná...

Dívka v modrém:
A nejvíc ta, co už umřela (v srdci toho druhého!)

Ty máš tedy fantazii, Veroniko! :-)

Dívka v modrém: Všiml jsem su v profilu, že Ti býval blízký.:-)

Náhodný výběr mi teď nabídl Tvoji smutnou báseň, Milane. Vzpomínám, jak jsi mi o ní vyprávěl, jen jsem netušil, že s ní rozmlouváš o životě, který mohl být s ní, kdyby...
No, já také nerad tenhle " svátek"...
:-(

Lenča: To není (jen) mé pravidlo! Já to tady jen zformuloval, možná to už tak i někdo vyslovil a mně to uvízlo v podvědomí...Třeba jen cituji!
Ale je to podloženo i mojí zkušeností...Už tu taky nějaký ten pátek straším! :-)

koiška: Rafinované! Jsem rád, že verše se líbily, ale nepovažuji se za frajera. Brzy to zvládneš taky, chce to jen cvik. Když člověk s praxí s psaním něco čte, automaticky se mu v podvědomí shromažďují jak věci s tématem související, tak i různé asociace. A když už ho napadne, že zareaguje, začíná se to rychle vybavovat a samo se skládá do určitého celku, u poety i veršovaného. :-)
Kdysi mne pobavil dotaz Amélie, která si asi vážně myslela, že mám celou databázi příhodných veršíků pro každou situaci...To nemám! :-)

koiška:
Ale smajlík hovoří o tom, že té kritiky sneseš jen trošku!!! :-)))
Věřím tedy, že mé připomínky ohledně formy jsi vnímala tím správným způsobem a že jsem si jen tak neplácal játra. Máš nesporný talent, pokud jde o vyjádření pocitů a navození jisté atmosféry, takže zapracovat i na formě určitě za to stojí. Jisté vodítko jsem Ti poskytl již minule. Jinak o tom, jak to na mne zapůsobilo svědčí i fakt, že jsem tu jen tak z voleje spáchal tři sloky. Ani když už v tom má člověk díky letité praxi jistý gryf, nejde to vždy, je třeba inspirace a ta tu byla! Umíš romanticky naladit...:-)

Ailin: No, nedivil bych se! Stále něčím překvapuješ...:-)

Amelie M.: Koukám, že Tě to hodně bere, když to sem píšeš dvakrát, Am*! :-)))
Ale myslím, že dobré dílko se chválí samo...I když já na ně narazil náhodou, když to bylo v tabulce aktivit a název mne už přilákal...:-)