 09.05.2013 4 1501(11) 0 |
Už je krásná jarní noc,
slzy se kutálejí po vyprahlém nebi,
smutek spřádá smělé plány,
člověk toho nechce moc,
snad jen, co je zapotřebí,
k ošetření staré rány.
Štěstí ujíždí ve zdobném kočáře,
květena vysmívá se samotáři,
dýchajíc rychle bije srdce tvé,
tajemnou postavu bez tváře,
osobnost s půjčenou svatozáří,
to vše jsou osudu plány zlé.
Bolí, moc bolí srdce mé.
slzy se kutálejí po vyprahlém nebi,
smutek spřádá smělé plány,
člověk toho nechce moc,
snad jen, co je zapotřebí,
k ošetření staré rány.
Štěstí ujíždí ve zdobném kočáře,
květena vysmívá se samotáři,
dýchajíc rychle bije srdce tvé,
tajemnou postavu bez tváře,
osobnost s půjčenou svatozáří,
to vše jsou osudu plány zlé.
Bolí, moc bolí srdce mé.
05.02.2015 - 02:42Čím to, že smutek na mne padá,
jako bych za to mohl snad,
že smutna tak je dívka mladá,
když s jarem přišlo tolik krás?
:-(
jako bych za to mohl snad,
že smutna tak je dívka mladá,
když s jarem přišlo tolik krás?
:-(
09.05.2013 - 11:08vnímám to z té básničky, co bolí, to přebolí....ta druhá sloka se mi zdá opravdu povedená a působivá
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bolí srdce mé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proč?
Předchozí dílo autora : Slečna
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Peter.Bell [15], tulislečna [13], Witch of Darkness [12], Gabriela [11], Samuel Rain [11], Barbora [11], ježek [10], Vojta Frajer [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
