Yana: Vloni jsem byl na koncertu Václava Koubka. Mluvil o tom, že bydlí na kraji vesnice a když přišla vichřice jedinému jemu sebrala střechu, to proto, že byl na kraji. Říkal, že vždy je někdo na kraji a tím, že je na kraji chrání ty ostatní, kdyby tam nebyl, tak by jsme tam třeba byli my. Tím vyzvedl ty co jsou úplně dole a stranou na vrchol. Bylo to moudré. Tolik o samotných, nešťastných, zoufalých a posledních. Vím co je to být samotný, nešťastný, zoufalý a vždy poslední a jít od debaklu k debaklu...
...je to putování v kruhu ne nepodobné budhistické "samsáře"

Ta samota z toho přímo sálá! Napsat slovy, že je někdo osamělý umí kde kdo, napsat to tak aby to z toho bylo cítit, to je poezie!
...snad tělo na kolejích mladé
pro ty co zavinili poselstvím
- tady tomu trochu nerozumím (já vím, že jsem hroznej)
A závěr by ti jistě pochválil i Erben -:)

taron: Děkuji ti za pěkný komentář a vítám, že je zaměřen na to podstatné, že to je báseň. Podobná díla sebou nesou riziko, že jsou přitažlivá provokativním námětem a často se na to nepohlíží, jako na poezii. Máš mé uznání.

Vladan: Já jsem vytvořil víc typů meditace, jedné říkám malá česká pivní meditace. Musíš zajít na pivo, sedět úplně sám, protože při meditaci i když jsi sám, tak to pořád může být moc lidí, a nesmíš dát víc jak dvě piva. Čas vnímá každý jinak a je odpočítáván kroužky pěny na skle pulitru...

Vladan: Dle vrozených dispozic.

Vladan: Není! Já jsem neřekl, že se mi líbí buš. I v těchto partiích jsem zastánce zlaté střední cesty.

Yana: Jsem rád, že jsem nestratil tvou přízeň moc by mne to mrzelo.

a ne že to řeknete manželce, je to tajemství...

Vladan: Osvícení (probuzení), často o něm zenoví mistři mluví jako o nejobyčejnější věci na světě, nevěřím v praxi meditace za nějakým účelem. Vydím smysl v meditaci pro meditaci. Zen patří do Mahajanového budhizmu, jakési školy tisíce cest. V textu který jsem vám chtěl zaslat CHuej Neng odsoudil meditování v sedě za účelem probuzení. Asi nepošlu, nemám čas ho hledat. Musím pracovat na našem celkem skromném venkovském obydlí, to je ta střední cesta o které se v budhismu tak často mluví. A taky dcera prešlapuje nervozně za zády, kdy ji pustím zpátky na počítač. Váš dotaz není naivní, je skvělý! Vyvolal ve mne spoustu myšlenek, které mne napadly před chvílí na žebříku, všechny vám teď nestihnu napsat, zas někdy příště.

Jako Li Po, super.
Já bych napsal:
...měsíc se cudně
schoval za mraky
jako tvoje kůže
pod deku...
tím bych to soustředil do jediného okamžiku. Ale je to tvoje báseň. Skvělá!

Nejhorší je zabarikádovat se na nějakých ...ismách. Bez víry by byl život hrozně chudej, na formě tolik nezáleží, jen na toleranci. Mám rád relativitu filozofického Taoizmu, vyhovuje mi, že Zen-Budhizmus nepotřebuje žádná slova, ale často se beze slova Bůh neobejdu. Třeba když, jak já říkám, jsem na lovu na Boha, nebo jak říkal Alan Watts, když si se mnou Bůh hraje na schovávanou. Nemám rád nejrůznější energie a podobné moderní hrůzy. Ale ani tradiční slovo "víra" není ideální. Když v něco věříme myslíme na něco co tu není a přitom jde o to nejbezprostřednější, o to nejvíc teď a tady. To není ze mne, to už říkali Lao-c, Buddha, Ježíš, Watts a mnozí další.

Minule jsi odpovídala na můj komentář, že ze svého básnění v poslední době nemáš dobrej pocit a ejhle než jsem stačil zareagovat, je tu nová báseň. V tom to možná je. Rád čtu tvoji tvorbu, ale na rovinu, mívám přitom pocit, že by to chtělo nechat nějaký čas uležet, zapomenout na to a podívat se na to znovu, čerstvýma očima a pak doladit. Nevím jak ostatní, já se neorientuji v konci. Dále: myslívám jen na hříchů vnady a úchylné jsou moje spády. Když si nedáš práci vymyslet něco originálního degraduješ tím to hezké co se ti předtím povedlo. Nelíbí název. Určitě přiláká spoustu čtenářů, chceš být básnířka, nebo buvární literát? Třeba by se to mohlo jmenovat "Myšlenky za záclonou", hodně by udělalo, kdyby jsi tam jen přidala otazník. Jsem uchyl? Na to by jsi určitě přišla sama a asi i na jiné lepší momenty, kterými by jsi to dotvořila do básně, ke kreré by se čtenáři vraceli opakovaně. Za mne: Máš veliký talent, nechci od tebe číst dvě básně do tejdne, chci od tebe číst básně ke kterým se budu vracet.

Na tohle jsem od tebe čekal! Úžasná autenticita zralý ženský. Tím zralý myslím v nejlepších letech, takový ženský, co ví, kde je její místo na světě. Trochu to učesat do rytmu, poslat Hapkovi a nechat zazpívat Hegerovou. To by byla paráda

Yana: alexis: Alex Helly: Děkuji. Já jsem rád, že to někdo čte. Je to ze šuplíku, během let neustále upravované, aby to vypadalo, že píšu co mne zrovna napadne, tak nějak ve stylu "beat generation".

Yana: Cvokhauz: Moc děkuju!

Životní nadhled, smysl pro humor, to dokáže zvednout náladu...

Nejdřív jsem se v tom nemohl zorientovat. Pak mi došlo, že si se vžila do muže:-). Mám představu, že jak se kostel zaplavoval, tak z něj nestačilo utéct trochu světla a teď se to světlo modlí aby ho nepohltila okolní tma a přitom osvětluje milence..., Je to úžasný!

Krásné podlehnutí okamžiku. Kdyby jsi dokázala nahradit "tvá ústa smyslná a něžná" a "oči modré, paže opálené" něčím neotřelejším bylo by to "par excellence"

Stvořil jsem to nedávno. Seděli jsme v hospodě s jedním písničkářem, který polemizoval nad tím zdali se pouštět do politických témat. Řekl jsem si co ty? Dokázal bys napsat text na takový téma? Zkusil jsem to. Dnes jsem poslouchal Vláďu Mertu došlo i na Dykovo "Milencům nevěřte". Hledal jsem buřiče Dyka na netu a našel tyhle stránky. Pak jsem trochu omylem otevřel svoje "dílo" a řekl si zkusím to.