Nad touto úvahou přemýšlím už delší dobu. U jejího zrodu stojí dva základní kameny. Jednak několik prohlášení náboženských představitelů v tisku o tom, jak ateisté v Česku vymírají, a druhak snaha o vlastní zařazení – co jsem? Kam kráčím?
přidáno 03.08.2012
hodnoceno 48
čteno 1231(16)
posláno 0
Za socialismu, ve kterém jsem strávil přes třicet let života, to bylo jednoduché. Věřící a křesťan byla synonyma a ateisté byl ten zbytek. Uvěříte mi, že jsem za těch třicet let mluvil s TŘEMI(!) lidmi, kteří se přiznali, že věří? Setkat se příslušníkem jiného náboženství se tou dobou rovnalo zázraku (výjimkou byly asi výcvikové tábory pro arabské přátele socialismu, tam jsem ale nikdy nezavítal).
Dnes je situace úplně jiná. Diskutovat o víře se dá všude, dokonce i na PSANCÍCH! :-)
A protože mě otázky kolem náboženství a víry zajímala odjakživa (prarodiče věřící, rodiče ateisté, jeden navíc komunista), ptám se a argumentuju…
Zjistil jsem, že věřící (křesťané, s ostatními jsem ještě neměl moc příležitost se pohádat) jsou zvláštní „sorta“, co se argumentace týče. Přímo si libují v používání pojmů velice vágně (intuitivně) definovaných. Má to zajímavé důsledky. Křesťan vysloví tvrzení, ateista mu oponuje, aby po hodině zuřivé diskuze přišli na to, že každý mluví o něčem jiném a že vlastně ani nejsou v rozporu… Nebo naopak si notují, jak se shodnou, aby časem zjistili, že ve skutečnosti si představují něco diametrálně odlišného. Příklady takových „intuitivních“ pojmů jsou třeba láska, život, cit, víra, svoboda… Samozřejmě že diskuze dvou lidí s odlišnými významy stejně znějících slov je sakra složitá! Občas mám dojem, že to tak křesťané dělají naschvál, protože nám tím dost ztěžují (proti)argumentaci a použití logiky vůbec.
Ale abych jim nekřivdil, musím přiznat, že je oblast, kde používají terminologii o dva řády přesnější než my ateisté. Kupodivu :-) to je právě oblast identifikace se s vírou. Vlastně přešli od dělení na věřící a ateisty (ad socialismus) na mnohem jemnější dělení. Tak jemné, že se v něm docela ztrácím.
Ještě se malinko vrátím k myšlence, kterou jsem rozepsal už v předchozí úvaze – typy víry. V rámci „mlžení“ kolem významů věřící často tvrdí, že vlastně každý člověk v něco věří – někdo v to, že vyhraje ve sportce, jiný v to, že najde ženu snů… To má zdůvodňovat, že náboženská víra je jen jednou z mnoha, nic zvláštního.
Já rozděluji víry na tři typy.
První víra se týká duše a posmrtného života. Ověření toho, zda je pravdivá, je za života nemožné.
Druhý typ jsou demagogie. Víra v Hitlera, nacismus (nadřazenost ras), komunismus, oteplovači… Tyto demagické víry jsou založeny na (pseudo)vědeckých studiích a ověření jejich pravdivosti trvá obvykle roky či desítky let – tj. pravda se prokáže vědou ještě za života „věřících“.
Třetím typem jsou doufání (sny) – doufám (věřím), že přeplavu kanál, že vyhraju…, že najdu ženu, že přestanu kouřit. Tento třetí typ věr je naprosto v kompetenci toho kterého člověka a i když nezáleží jen na něm (sportka), může uskutečnění zásadně ovlivnit.
Dle mého názoru nelze tyto tři „víry“ házet do jednoho pytle.

Co je opakem víry?
Ateismus – a-teismus, bez-božství – má dva různě široké významy. V jednom, tom širokém, socialistickém, obsahoval všechno ostatní, co se nedostalo do teismu. Kdo v ČSSR nebyl křesťan, byl ateista. V tom užším, raženém dnes křesťanstvím, je omezen na „odmítnutí Boha, založené na vědeckém základě“. No, a to je problém ubývání ateistů! Změnou definice (obsahu) slova udělají z ateistů vymírající druh!
Musíme přiznat, že neznám (neexistují) žádné vědecky objektivní důkazy pro existenci Boha, ale ani pro jeho neexistenci. (Pomíjím samozřejmě různé „logické paradoxy“ z víry plynoucí, které se věřící snaží všemožně zalátat.) To ale znamená, že pokud někdo tvrdí, že zná vědecké důkazy, je vlastně věřícím druhého typu – demagogem a křesťané ho docela trefně popisují, že „věří v nevíru“. Možná, že je spíš jakýsi podtyp – přechod mezi vírou typu 1 a typu 2.
Co ale s námi, těmi, kteří nejsou věřící a nehlásí se ani k vědeckému ateismu. Kam patříme? Pojďte malinko prozkoumat pomezí mezi vírou v Boha vírou v neexistenci Boha, hranici mezi teismem a ateismem (v užším slova smyslu). Nejznámější je agnosticizmus.
Agnostik tvrdí, že odpověď na otázku existence Boha naše věda nezná. Že neví, zda existuje Bůh, ale nevidí potřebu jeho existence. Agnosticizmus bývá spojován se vědeckým skepticizmem – přinášení vědeckých důkazů jako způsobu ověřování pravdivosti. (Pozor, někdy bývá jako agnosticizmus označován filosofický směr hlásající nepoznatelnost světa našimi smysly. To je ovšem v naprostém rozporu s vědeckým skepticizmem, který na poznatelnosti světa stojí!)
Dalším pojmem na pomezí je deismus.
Deista věří v existenci (inteligentního) Boha, který stvořil vesmír, ale neřídí ho. Nestará se o něj. Naše osudy mu jsou fuk. Ačkoliv deista je vlastně věřící, tak „věří“ podle křesťanů ve „špatného“ Boha.
Dalším pojmem je panteismus.
Panteista je změkčením deisty. Na rozdíl od něj považují Boha - tvůrce vesmíru za neinteligentní „přírodní sílu“. Za matku přírodu. Panteismus je „milosrdná lež“ pro ty, kteří nechtějí přiznat, že nevěří v Boha. Za panteistu se měl v religiózní Americe vydávat i Albert Einstein.
Všimněte si, že deista „sousedí“ s teistou a panteista „sousedí“ s vědeckým ateistou- ten vysvětluje vznik světa přírodními silami, jen jim neříká Bůh. A agnostik? Ten je všude a nikde – čeká na přesvědčení.
Kam se zařadíte na škále
1.teismus – 2.deismus – 3.panteismus – 4.ateismus
…….0. agnostik…… ?????

přidáno 01.04.2013 - 16:54
Vladan: Dobrá otázka. Znáš řešení? Mě přijde že ve tvé úvaze tohle slovo není,,, (A abych řekl pravdu neumím takový směr myšlení pojmenovat).
přidáno 01.04.2013 - 09:09
Severak: Jak by se asi jmenoval člověk, který by byl v bodě, kde se stýkají všechny kružnice?
přidáno 01.04.2013 - 02:05
jeden graf od anglické wikipedie k tématu:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Theological_positions.svg
přidáno 07.08.2012 - 14:57
taron: Beru to jako úder do gongu. :-)
přidáno 07.08.2012 - 14:35
GULI: Vladan: Ve vypjatých chvílích bych asi bránila svou dceru i sama sebe, takže bych asi vraždila....v sebeobraně...no , při návštěvě toho..onoho jsem se podívala na hodiny v autě...má je každé auto , tvoje ne ? Takže to shrnem...nevíme kdo , nebo co mě navštívilo ,bylo to nepříjemné a v době úmrtí mého otce..nemůžeme to nějak prozkoumat, neboť na to nemáme přístroje, tudíž to vlastně nebylo protože to nevidíme....konec...to je závěr ? Díky...pro mě málo...výšedimenziální světy existují , podívejste se na parapsychologii...tam vědci , psychiatři uznávají světy po smrti...a pokračování dále...život smrtí nekončí...a nemotejte mi tam pořád to , že jsem nějakým způsobem omezená...mě nic neomezuje, pokud nechci aby mě to omezovalo...pokud mám pocit, že je správné myslet i na druhé a pomáhat druhým a milosrdenství a úsměvy beru jako něco krásného...pak to pro mě krásné je a nijak mě to neomezuje, naopak...lidé se na mě usmívají ...a to je nádhera :) Víra v lásku a věčný život mě neomezuje...naopak mi dává křídla....
přidáno 07.08.2012 - 12:19
Prásknutí do gongu, nic víc, nic míň.
přidáno 07.08.2012 - 06:59
taron: Humorné na tom je,že jako věřící ti hodně o životě právě uniká. Pokud svou energii a zájem zaměříš jen na jednu věc-tady víru-všechno v životě je zabarvené filtrem víry,a proto neuvidíš věci nikdy jasněji,vždycky budeš určitým způsobem omezená. Život není o víře,život je o tom,CO PRÁVĚ JE. To není ateistická teze,to je jednoduše fakt. Pokud přijmeš to co je-protože nic jiného být přece nemůže, od toho se můžeš odrazit a jít,zkoumat dál. Pokud ale máš svou základnu ve víře,která je tím CO MÁ BÝT,CO SNAD BUDE- stojíš na iluzorní lávce svých pouhých přání a nadějí. Které tě sice můžou utěšovat,ale to je všechno. Ale spoustě lidí to k životu stačí,jsou ale lidé kteří nechtějí celý život být jen otrokem svých představ,které jsou jen představami někoho jiného z dřívějška. Někdo prostě nechce být jen pouhým člověkem "z druhé ruky". Chce poznat a prožít sám,a to tady a teď, na zemi,ne v nějakém problematickém posmrtném nebi toho, nebo onoho náboženství.
přidáno 06.08.2012 - 15:11
kmotrov: Ano,to se mi párkrát stalo-a kdesi jsem to i popsal,tu "nejobyčejnější" nebo pro mě to byla nejpřirozenější věc na světě-ale právě ta "takovost" a přirozenost,byla tou nejzvláštnější věcí na světě. Vypadá to jako paradox,ale není. Tady končí slova,protože slova nejsou v tomto případě to,o čem se mluví,nejde to k ničemu přirovnat,s ničím srovnat.
přidáno 06.08.2012 - 11:10
Vladan: Já jsem vytvořil víc typů meditace, jedné říkám malá česká pivní meditace. Musíš zajít na pivo, sedět úplně sám, protože při meditaci i když jsi sám, tak to pořád může být moc lidí, a nesmíš dát víc jak dvě piva. Čas vnímá každý jinak a je odpočítáván kroužky pěny na skle pulitru...
přidáno 05.08.2012 - 23:42
kmotrov: jestli tomu dobře rozumím, tak jsi (nevadí, že tykám?) vytvořil nový typ meditace -na žebříku! :-)
přidáno 05.08.2012 - 23:40
taron: Jako věřící si uvědomuješ pravou cenu života? Jako nevěřící ne? Jaká je tedy cena života tvé dcery, když nesmíš stisknout spoušť a zabít chlapa, co ji znásilňuje a škrtí? Opravdu je cena života vraždícího maniaka a dítěte stejná? Já bych neváhal a vystřelil. Mým soudcem je svědomí, je to subjektivní zvážení situace, dobra a zla. Skončím (skončil bych) v pekle? Tak ať!
„prakticky na minutu“ – ale nikdo neověřoval, nebo ses dívala na hodinky (vidíš – a pak, že nepoužíváš měřicí přístroje!)? Ne, nevymlouvám ti, že to byl mystický dotek, jen ukazuju, že se na to dívám jinak.
přidáno 05.08.2012 - 23:30
Sasanka: GULI má docela pravdu. Já tomu neříkám náplast na bolístku, ale berlička. Ty sama se nedokážeš rozhodnout? Nevíš, co je správné? Tak vezmeš berličku a hned víš a hned máš jasno… Říkáš, že z tebe dělá víra lepšího člověka. Ale ono „lepší“ je druhý stupeň od dobrý – a to se subjektivní hodnocení. Jestliže se vzdáváš vlastního hodnocení, co je dobré a špatné, a přijímáš univerzální Boží – není to berlička? Já můžu najít spoustu příkladů, kdy dobro a zlo jdou ruku v ruce, jsou neoddělitelné, jen je třeba se podívat ze správného úhlu. Přijmout berličku, znamená vzdát se odpovědnosti, vzdát se sama sebe, zařadit se do stáda a slepě následovat „pastýře“. Víra je o důvěře autoritě, proto je tolik sebevražedných fanatiků…
přidáno 05.08.2012 - 11:14
Vladan: Osvícení (probuzení), často o něm zenoví mistři mluví jako o nejobyčejnější věci na světě, nevěřím v praxi meditace za nějakým účelem. Vydím smysl v meditaci pro meditaci. Zen patří do Mahajanového budhizmu, jakési školy tisíce cest. V textu který jsem vám chtěl zaslat CHuej Neng odsoudil meditování v sedě za účelem probuzení. Asi nepošlu, nemám čas ho hledat. Musím pracovat na našem celkem skromném venkovském obydlí, to je ta střední cesta o které se v budhismu tak často mluví. A taky dcera prešlapuje nervozně za zády, kdy ji pustím zpátky na počítač. Váš dotaz není naivní, je skvělý! Vyvolal ve mne spoustu myšlenek, které mne napadly před chvílí na žebříku, všechny vám teď nestihnu napsat, zas někdy příště.
přidáno 05.08.2012 - 09:14
Vladan: Ani já o život neprosila, když přišly zdravotní komplikace, ale teprve jako věřící si uvědomuji pravou cenu lidského života.
Můj mystický zážitek byl prakticky na minutu s úmrtím otce...a den před tím se mu ulevilo , takže jsem byla plná optimismu , že se vše napraví a přišlo to...žádný jiný takový zážitek jsem v životě neměla...je to síla a to se nedá jen tak " nevidět " , " neslyšet " ..dá se to jenom potlačit...jak jsem to udělala já...dělala jsem asi 5 let, že to nebylo...ale potom mě to nedalo a začala jsem se o to zajímat...:)
přidáno 05.08.2012 - 09:11
Sasanka: Děkuji za tvůj názor....
přidáno 05.08.2012 - 05:31
GULI: Víra v Boha není psychologická náplast na bolístku,pro mne je to zákon.A dodržovat ho není sranda.Ne vždy jsem byla věřící a slovo Bůh ve mne vzbuzovalo značný odpor,ale vděčím mu za život a to jsem o něj ani nestála.Nemusím na všechno sahat,abych uvěřila,že to existuje. Vladan: kmotrov: Na názvech nezáleží.Důležitá je přítomnost a to,jestli z nás "víra" dělá lepšího člověka,protože evidentně to sami nezvládáme. taron: Ano,my ho musíme hledat. pešu: Překvapil si mne svými názory a souhlasím.
přidáno 04.08.2012 - 22:33
taron: Já samozřejmě nemyslím, že jsi měla mít sebou v autě nějaké měřící přístroje! Ale předpokládám, že si zase ty nemyslíš, že tvůj případ byl jediný „mystický“ zážitek člověka na celém světě.
Měřicí přístroje jsou asi tak milionkrát citlivější než naše smysly (snad s výjimkou chuti) a jsou schopné měřit miliony dalších parametrů, na které smysly vůbec nemáme.
Ne, já jsem skeptický agnostik, ale představa boha coby přírodní síly mi „nevadí“. Jenom tu „přírodu“, která podle mě s vekou pravděpodobností stvořila vesmír a život, pojmenuju Bůh.
Z toho, že inteligence člověka stvořila počítač plyne, že člověka stvořil Bůh??? To myslíš vážně?
Už jsem psal, já nevím, co se ti stalo v tom autě. Ale lidský mozek je snadno „oblbnutelný“. A mnohdy oblbne sám sebe. Vzpomeň na to video od GULIiho. Stačil nižší tlak krve, prasklá tepénka…. Co myslíš, nemohlas mít dík starostem o otce zvýšený tlak? Spala dobře? Takový „přebuzený“ mozek se brání. Na chvíli odpojí nějakou svou část a … můžou se dít mystické věci!!
Mně se několikrát stala nemystická příhoda s pravděpodobností jdoucí k nule! S jakou přesností se tvoje příhoda shoduje se smrtí otce? Na vteřinu? Minutu? Půl hodiny? Možná se ti něco podobného stalo už dřív někde, kde jsi byla obklopená lidmi, a naprosto jsi to přehlédla…
Prostě pro mne není subjektivní zážitek důkaz.
Já taky kolem sebe vidím, jak si lidí ubližují na základě nedorozumění a nepochopení. Možná by stačilo lépe se poznat, mluvit stejnou řečí (shodné významy slov), sdělit si své sny a přání… Nemusí v tom být primárně sebeobětování (nemluvím o morových raných a podobných extrémech) na kříži.
přidáno 04.08.2012 - 21:55
kmotrov: S trochou nadsázky říkám: nepřipadá mi, že mě by mě víra mohla obohatit víc než jakákoliv jiná pohádka.
Níže jsem napsal, že jsem neměl mnoho příležitostí diskutovat s nekřesťanem, takže můj dotaz bude asi naivní, ale -…. Aby mohl člověk být osvícen (v zenu: uvědomit si osvícení), musí odvrhnout všechny vztahy (rodinu), práce (nesmí okopávat rýži) a musí se jen a pouze věnovat „rozjímání“. Jenomže aby mohl rozjímat v nicnedělání musí na něj lidé (rodiny) pracovat (okopávat tu rýži) – tím mi buddhismus připadá velice sobecký a egoistický.
přidáno 04.08.2012 - 12:33
Nejhorší je zabarikádovat se na nějakých ...ismách. Bez víry by byl život hrozně chudej, na formě tolik nezáleží, jen na toleranci. Mám rád relativitu filozofického Taoizmu, vyhovuje mi, že Zen-Budhizmus nepotřebuje žádná slova, ale často se beze slova Bůh neobejdu. Třeba když, jak já říkám, jsem na lovu na Boha, nebo jak říkal Alan Watts, když si se mnou Bůh hraje na schovávanou. Nemám rád nejrůznější energie a podobné moderní hrůzy. Ale ani tradiční slovo "víra" není ideální. Když v něco věříme myslíme na něco co tu není a přitom jde o to nejbezprostřednější, o to nejvíc teď a tady. To není ze mne, to už říkali Lao-c, Buddha, Ježíš, Watts a mnozí další.
přidáno 03.08.2012 - 15:03
Bůh podle mě není příroda, či něco neživého..je to živé a inteligenstní..a proč se nedává poznat ? Myslím ,že ho máme my hledat...on nás nemusí hledat, přesto nás volá....přesto nás miluje a proč máme jaksi zastřené smysly ? Nevím , vo tom se dá taky polemizovat...snad proto ,že sám okouší naši ryzost...dal nám život, dal nám svobodu rozhodování a čeká, co s tím jako jedinci i jako celek provedeme....třebas nám tím dává zážitky a zkušenosti ,což je právě ten život..nechce z nás mít roboty....chce, abychom byli svobodně vyhlížející lidé a sami hledali ,co je pro nás nejlepší...leč mnozí si to vzali opravdu osobně a hledají jen svůj požitek ...
přidáno 03.08.2012 - 14:54
GULI: Velmi se mi líbí , jak píše Pešu , je vidět, že je to bystrý hoch a aspoň uvažuje o něčem , o čem kluci v jeho věku nemají ani šajnu..taď k tomu mému mystickému zážitku.....co mi k tomu řekneš ? Co si o tom myslíš ty ? Zajímá mě to velmi...znovu opakuji, nebyla jsem v komatu, pod vlivem ničeho , otci se den před tím ulevilo a já v blbé bláhovosti věřila, že se začne uzdravovat....proč v tomto rozpoložení mě někdo, něco navštívilo v čas smti mého otce ? A teď se neptám , jastli se to dá popsat přístroji...proč to přišlo a zrovna za mnou ? Proč jsem byla svědkem mystyckého zážitku , aniž bych meditovala, nebo brala drogy ? Co to bylo ?
Jen jedno ti k tomu ještě povím, na svého otce jsem byla velmi citově upnutá , velmi jsem ho milovala....a on velmi miloval mě....Že by telepatie ? Ale ta se nedá dokázat, nebo jo ? Že by jasnovidectví ...? To jsou věci, které vědci naprosto vylučují , protože se to nedá dokázat ...Ale telepatie to nemohla být...to by mě napadlo , že otec zrovna umírá..ale mě něco navštívilo...bylo to se mnou...nějaká jiná identita....
přidáno 03.08.2012 - 14:27
pešu: Pleteš si mysl a vědomí.Mysl je v neustálém pohybu a to buď v imaginární budoucnosti,což je víra-nebo neexistující minulosti jako vzpomínky. Člověk témeř nikdy nežije v přítomnosti,a přitom je to úžasné a jediný stav bez psychologického ,vnitřního času.Uvědomuješ si vědomím,mysl je jen souhrn zkušeností,vzpomínek,představ atd. A láska? Znáš opravdu lásku,nebo se jsi celý život ve vlaku emocionální závislosti na druhém,čemuž se vznešené říká láska? Opal lásky je neláska,odpor nebo nenávist. Láska-jestli něco takového opravdu existuje,nemůže mít žádný protiklad,kterým ji jde popřít,odhodit,pošpinit. Kde je láska,musí být svoboda,vůči sobě i vůči druhému-pokud mluvíme o lásce muže k ženě nebo naopak. Láska je téma na samostatnou úvahu a někdy ji možná napíšu. Ale myslím že ve věcech života,existuje jedno dobré pravidlo,oí kteréms ečlověk pokud se dívá neosobně,nezaujetě,může přesvědčit. A to že-" Nic není tak,jak to na první pohled vypadá,všechno je jinak-a někdy ještě jinak než jinak.:-)
přidáno 03.08.2012 - 14:15
GULI: Ne, ne. Bůh nás neobdařil omezenými smysli. Dal nám mysl. Mysl je základní kámen naší existence. Bez ní bychom si vlastně ani neuvědomili, že jsme.
A další věc - člověk chce to, co není a nechce to, co je? Bohužel je to myšlenka hluboce upnutá pouze a jen na materialistickou stránku života. Co třeba láska k někomu - myslíš, že když už ji máš, když už někoho miluješ, tak to potom prostě odkopneš, protože tě to podle tvé úvahy prostě omrzí. Ne na všechno tvoje věta platí. Pro materialisty a lidi bez cítění je vhodná.
A víra nepřínáší pouze štěstí. To je nutné si uvědomit. Víra je spjata s životem a život nebude nikdy šťastný. Což je jeden ze základů buddhismu. A myslím, že je v tom veliká pravda. Víš, my existujeme, my svobodně přemýšlíme, uvažujeme a činí dobrovolné kroky. Nejsme poháněni pouze pudy a hladem. A jsme, jak to tak vypadá, v celém vesmíru, v celé existenci všeho, jediní. Je to snad obrovská náhoda, že život existuje pouze na naší planetě? Anebo je to zkrátka něčí dílo? Ateisté říkají, že ve vzdáleném vesmíru život může být, jen o něm nemáme důkazy, neviděli jsme ho. Jestliže ale mluví o Bohu, tak svoji základní tezi opírají o to, že o něm nemáme důkazy, že ho nevidíme. Protiřečí si.
přidáno 03.08.2012 - 14:11
GULI: Ano..ty se umíš dostávat do mystickýcjh zážitků.....což jsem pravděpodobně dokázala taky a dokážu to a dokáže to každý z nás..skoro každý...ale já pořád tvrdím , že je nutné si na to dávat pozor a síly, které neznáš...těm se vyhýbej..může to být síla zla ...a to by s teobu opravdu zamávalo, jako se stéblem trávy....a síla dobra tě zase ochrání....a pro mě je Bůh láska, dobro, ryzost, svatost ..a pozor , už jsem psala , že svatý =oddělený od veškerého stvoření ....takže my můžeme našimi smysly snad jenom prozkoumat přírodu a její nádheru a složitost a spojit si to s intuitivní inteligencí ....je to , nebo není to nahoda ? A co je pro nás lidi smyslem : Pomáhat, nebo ubližovat ? Nebo jenom tak žít pro sebe ? I to je sobeckost ...
přidáno 03.08.2012 - 14:02
Vladan: Takže takhle, ve stejnou minutu mě navštívil můj otec, nebo něco jiného, za plného stavu mysli - já jen ,že se často vyvrací ,že byl někdo v komatu a já nevím co....nemohu přesně říci ,co to bylo....ale bylo to ...a ty bys to zkoumal ? Já osobně se zase ptám proč mě to navštívilo v hodinu smrti mého otce a to by tě mělo zajímat...jestli bys to byl schopen popsat přístroji, které stejně jenom nahrazují náš zrak, nebo jiné smysly...to záleží na tom , na jaké úrovni ty přístroje jsou ,že ? Proč jsem se tedy před smrtí nebála smrti ? Proč mi to bylo jedno a cítila jsem spíše osvobození ? Hlele týden se tady přeme o to je- li Bůh a není- li Bůh...a napřed bysme si měli upřesnit pojem " Bůh " Jestli je to pro tebe jenom " matka Příroda....tedy ano , jsi věřící ...ale jak bych to řekla slušně ..jsi pohan , věříš v nějaké sílY, a uznáváš síly, které nemají inteligenci ..které jenom tak stvořili svět a nestarají se vo něj....já věřím v inteligenci....už jsem psala geny = informace, obrovské množství informací .... počítač = informace , obrovské množství informací...kdo stvořil počítač ? Inteligence......zákonitě geny , život = inteligence....no a ten můj mystický zážitek, napřed jsem mu až tak nevěnovala pozornost, potom ten můj prasklej slepák a další komplikace, taky jsem tomu nevěnovala pozornost, ale potom ? Potom mi to časem začalo vrtat hlavou a ptala jsem se a zabývala jsem se mystikou ...a nakonec jsem si zjišťovala náboženství a Křesťansví mě přímo praštilo do očí...ano...to je ono...to ,v co jsem doufala, věřila , celý život, o čem jsem snila ,leč jsem nevěděla často jak na to...nejvyšší idea, co vůbec může být a co má i Bůh ...si já myslím...dát život, pomáhat žijícím v jejich životě a milovat je " víceů něž sám sebe amohu ti říci ,že teprve po tomto zjištění a po tomto se stávám opravdu šťastným člověkem...už vím ,co je to opravdové štěstí, není to jenom postav dům ,sploď syna ...i když o tom se dá polemizovat = je to darování života...a zasaď strom...je to o tom být opravdu š´tastný..a to , že odmítám zlo ? Hm....vidím ho všude kolem sebe, vidím lidi ,jak si navzájem ubližují, vidím to od malička, lidské vztahy, založené na sobeckosti a nedorozumění..a to mě bolí...já vím ,co je " zlo " a uvědomuji si , že úplný začátek zla je v myšlenkáxch...dříve , daleko dříve, než dojdeš k činu...a to vše učí křesťanství a je mi jedno , jestli jsou důkazy o Ježíši, nebo nejsou , jestli lidé sebrali soubor náboženství a udělali z toho křesťanství...pak lidé z mystických zážitků udělali něco neskutečně až nadlidsky moudrého a...te´d mi řekni, proč by sobecký člověk , jako já a jako ty, přišel na myšlenku se sebeobětovat ? Pro druhé ? Já v tom vidím , i v Bibli až neskutečně nadlické moudrosti ....co přesahuje lidský mozek ...
přidáno 03.08.2012 - 13:56
misak76: Víš,je tady taková věc-pokud se mluví o Bohu-o jakém Bohu? Křesťanském? Tak ten se dá popřít snadno pomocí logiky,kdo trošku nahlédl na křesťanství podrobněji a i z jiných úhlů a četl jiné názory ne to celé křesťanské dogma,ví že je to opravdu absurdní se vším všudy. pokud vezmem Boha jako nějakou skrytou tvůrčí inteligentní sílu,která nejen že toto všechno stvořila ale stále tvoří,protože její podstata je tvorba,je to složitější. Není otázka jastliv něco věřit nebo ne. Je otázka jak to poznat,prožít? Někdo může namítnout že pokud chci něco poznat,a neznám to,musím věřit že to existuje. Cokoliv,i jen nějaký neurčitý pocit čehosi. A jsme zpátky u víry. co když ale člověk v jeden okamžik všechno co si v mysli nastřádal,odhodí? co když jen maximálně uvědomuje přítomnost? S tímto už jde experimentovat,sám člověk je svou laboratoří a je to opravdu zajímavé. Ale je tady taková věc-to musí být člověku nějak dané,ne Bohem,ale prostě se tak musí narodit. Já vím,to už je spekulace,ale já to tak cítím už dvacet let,a to jsem se na to všechno vylkašlal už x-krát, a stejně jsem se k tomu zase vrátil,protože mi zvídavost a zvědavost nedala.Ono už to slovo Bůh je problém-vždycky se v hlavě objeví nějaká představa i třeba abstraktní a neurčitá,ale to je jen produkt mysli.a jestli něco jako Bůh je,nemůže to být ani představa,ani přání,ani nic co obsahuje mysl. Musí to být-to musí berte z rezervou-něco,co je mnohem obsáhlejší,něco co je NAPROSTO JINÉ,než si mysl dovede představit-ale musí to být i nějak poznatelné,když je člověk toho nějak součástí. to je ten závan pantheismu. Může snad být tvůrce os své torby oddělen? Co vůbec všemocný bůh může? Všechno,ne? By měl moct. Tak proč nechává člověka tak tápat? Skrývá se On před člověkem,nebo se jen člověk dívá jinam okem svých představ? Popravdě člověk neví-a to je zase závan agnosticismu. Je jisté že se tady ničeho zásadního nedoberem,ale není na škodu si o tom podebatovat.
přidáno 03.08.2012 - 13:49
Vladan: Neřekla jsem tím , že jsem lepší....to sis domyslel ty....
přidáno 03.08.2012 - 13:45
pešu, Guli: Pokud věřím v něco, pro co není objektivní důkaz, co možná vůbec neexistuje, co jiného než že „se držím něčeho, co je podle mě“ to je?
Ten kontakt s Bohem – jak víš, že je to bůh? Že to není ďábel, mámení mysli, sen, počínající schizofrenie, nebo já nevím co. Máš důkaz, že je to Bůh? Důkazem je víra a víra stojí na Bohu = důkazu. Je to začarovaný kruh. Ale chápu, že se ho nesnažíš opustit. Bůh je „absolutní moc“ a z ní plynoucí bezpečí, spravedlnost a láska.
přidáno 03.08.2012 - 13:44
taron: Ne, já neodmítám maličko všechno, co je nepodchytitelné smysly. Já odmítám zásadně všechno, co neexistuje objektivně. Nemusí to být jenom smysly – např. kdyby nějaké přístroje naměřily „něco“ v tom autě, pátral bych, o co šlo – hledal bych průmět té neznámé síly či energie do známé fyziky.
Já nenapadám věřící, že jsou elitou. To jsi napsala ty- přečti si svá vlastní slova. Nenapsala jsi, že tvé ideje dobra jsou výš, než může mít bezvěrec? Neříkáš tím, že jsi lepší?
přidáno 03.08.2012 - 13:36
pešu: Bůh není vidět ale svět kolem nás,a my jsme vidět. Neviditelný Bůh nás vybavil smyslově schválně tak omezeně,aby jsme ho nemohli vidět,vnímat,poznat,ale mohli v něj věřit-ty vlastně říkáš že Bohu záleží na naší víře v Něho.Ať už tím Bohem myslíš cokoliv-třeba nějakou neurčitou abstrakci. bohu je jedno že nevnímáme ale není mu jedno že v něj nevěříme? Nebo mu je jedno i toto?
Zkusme se podívat na víru ještě jednou.Ne víru v Boha nebo v něco jiného,ale ten prvotní pohyb mysli,tu myšlenkovou energii která se ve formě přání,naděje,představy nebo touhy k něčemu upíná. Proč člověk chce to,co není a nechce to co je? Co ho k tomu vede? Není to pocit frustrace,nenaplnění,touhy po štěstí které bude stálé,a které se najednou nezmění v opak,jak je to na tomto světě? lidská mysl není nikdy s ničím spokojená,pořád chce něco jiného. Pokud něco získá,za chvíli se už dívá jinam. Ve skutečnosti člověka nezajímá opravdu Bůh,bůh je dobrý jenom jako užitečná hypotéza která ve formě víry člověku přináší nějaké aspokojení,nebo chcete li pocit štěstí. Kdyby byl člověk šťastný a spokojený teď a tady,žádného Boha by nepotřeboval,protože samotné šťestí by byl Bůh. Víra je jen jedna z mnoha útěkůod toho,aby člověk nemusel najít pravdu o životě-nebo se aspoň pokusit se k tomuto nějak přiblížit,protože pravda je stejně spekulativní pojem jako třeba Bůh. Myslím nějaká absolutní pravda. Ale jak se může člověk aspoň pokusit poznat skutečnost-ať už je to cokoliv.když si celý život něco namluvá,lže? Čemuž se říká vznešeně víra..
přidáno 03.08.2012 - 13:30
misak76: A to jde! GULI se blíží k panteistickému deismu, já se sice vydávám za agnostika, ale panteismus mi stejně jako tobě "nevadí" => všichni jsme věřící!
přidáno 03.08.2012 - 13:21
V otázce existence křesťanského Boha jsem ateista a nejsem agnostik. Jsem tedy přesvědčen, že otázka existence křesťanského Boha JE rozhodnutelná s vysokou mírou jistoty, a to tak, že tento Bůh neexistuje.
Důvody viz můj web, http://www.i-ateismus.cz/privitani-a-prehled/#tvrzeni
V otázce obecného (deistického) boha se obávám, že je problém ve vágnosti toho pojmu: není-li bůh OSOBA, ale spíš NĚJAKÁ tvořivá síla či entita - no tak si ho klidně mohu ztotožnit s nějakým moderním fyzikálním principem, třeba falešným vakuem existujícím před velkým třeskem - a v takovém případě klidně věřím, že takto definovaný "bůh" existuje.
přidáno 03.08.2012 - 13:11
Vladan: Ty ale všechno ,co je nadpřirozené, nemožné, podchytit smysly " maličko " odmítáš ..a ještě k tomu neustále napadáš věřící ,že si připadají jako elita a to měmrzí...já ti jen chtěla vysvětlit nevysvětlitelné a ty na mě hned s elitou....zapalakal bys nad mojí ubohostí a asi by tě nenapadlo nazvat mě elitou, kdybys mě znal ...no a k tomu mému mystickému zážitku : Zap lného vědomí, při řízení auta jsem se setkala s neznámou silou, bwez použití psychotropních látek , bez použití léků a jiných drog a nebyla jsem v komatu...to mohu snad i odpřísáhnout, však Bible docela nabádá ,aby lidé nepřísahali ,tedy ti musí postačit, to co ti píši... a musím ti to dokončit za chvíli..., promiň :)
přidáno 03.08.2012 - 12:52
pešu: Klaním se nad tvým vyzrálým názorem, zvlášt v tomto věku.Já s tebou v podstatě souhlasím.
přidáno 03.08.2012 - 12:52
taron: jsme u toho:
„věřit v dobro může i věřící..proč ne ? Já tam mám jenom vyšší idee, vyšší nádstavbu, nadlidskou, silnější = a vše nadlidské bylo vždy lidmi popisováno jako Boží...“
- v podstatě říkáš, že máš tak „vysokou nadstavbu“ ve věření v dobro, které není nevěřící schopen. Vlastně ze sebe děláš elitu v „dobru“, křesťana - nadčlověka. Ale jak víš, že stejné „dobro“ není schopen cítit neznaboh? To, že lidé (věřící) přisuzovali podobné pocity Bohu znamená, že boží byly?
Realista x idealista není totéž, co věřící a nevěřící, máme-li na mysli osobní ideje a ne filosofii. To by pak ale proti idealistovi stál materialista, ne realista. Ale i materialista (řekněme zjednodušeně ateista) má osobní ideje. (Narážíme na intuitivní pojem – idealista)
Ano, extrémní osobní zážitky jsou asi nejčastější příčinou, proč se nevěřící obrátí k Bohu. Já samozřejmě nevím, co a proč „se stalo“ v tom autě. Nicméně, je něco takového popisováno v Bibli? Připouští křesťanství, aby duše právě zemřelého fungovala „jako neviditelná síla“? Dovoluje křesťanský Bůh, „výměnu osob“ mezi „světy“? Skoro bych řekl, že jsi zažila „nekřesťanský“ zážitek. Pro skeptika jako jsem já, je subjektivní prožitek jako důkaz existence jakékoliv „nadpřirozené“ síly v každém případě nezajímavý.
přidáno 03.08.2012 - 12:24
GULI: Víra není iluze. Víra neznamená, že se držím něčeho, co je podle mě. Bohužel se mnoho lidí omezuje pouze na svůj zrak a myslí si, že to, co vidí, existuje, nic víc. A nejde jenom o paprsky. Sám sobě protiřečíš. Píšeš, že když něco nemůžu prožít, tak to neexistuje. Ale s vírou, Bohem žijeme neustále v přímém kontaktu. Pejsek se honí za svým ocáskem a nedosáhne ho. Když ale v něco věřím, mám víru v sobě a Boha také. Bůh není vidět, ale my jsme jeho důsledkem. Vše kolem nás je jeho důsledkem. Netvrdím skálopevně že je to křesťanský Bůh v pravém slova smyslu, ale že je to ono něco nad námi. Ta neskutečně absolutní moc, která stvořila vše. A jen hlupáci mohou odvracet svoje oči od toho, kdo zapříčinil jejich počátek. Jen hlupáci odsekávají kořeny svého původu a myslí si, že strom poroste i bez nich. Ale oni časem dojdou k tomu, že se mýlili. Snad.
přidáno 03.08.2012 - 12:06
Omlouvám se za občasné chyby v textu,taky už nejsem nejmladší a oči už tak neslouží,někdy mi to skáče všechno před očima:-)
přidáno 03.08.2012 - 12:03
taron: Věřit v dobro,znamená odmítat zlo,tedy jeho existencí. Pokud odmítáš vidět "zlo" kterého existence je dost spekulativní-že Vladane?-znamená to že odmítáš vidět skutečnost toho co je,aspoň na první povrchní pohled. problém dobra a zla je zajímavý,a když se na to podívám trochu hlouběji,nemám v tom pořádně jasno-zatím. Myslel že mámm,ale když jsem se o tom bavil z Vladanem,tak mi ukázal zcela jednoduše že v tom mám pěkný bordel:-). a já jsem mu za to vděčný,protože mě zajímají fakta,a on mi jeden ukázal. Jak říkám,člověk se učí pořád. Jenže učení se není jen hromadění informací,je i učení "od okamžiku k okamžiku" kdy je pochopení okamžité,ale to je dost vzácné-tedy takový postoj.
přidáno 03.08.2012 - 11:53
GULI: Vladan: Asi ještě pořád nerozumíme, já věřím v mé sny a mé sny a to , co cítím od malička je víra v dobro...pro mě je to provázané...sny a víra..protože to pro mě tak je...ano věřit v dobro může i neřeřící..proč ne ? Já tam mám jenom vyšší idee, vyšší nádstavbu, nadlidskou, silnější = a vše nadlidské bylo vždy lidmi popisováno jako Boží...jako něco , co nejde vysvětlit, ale jde to cítit...takhle asi...nevím , jestli realista věří v ryzí čistotu..asi to vezme reálně poví nám , že to není možné...ale já věřím...věřím , že to je možné...a že to někdo , nebo něco dokáže....takže si nepředstavujete mého Boha, jako starého dědu na obláčku...to je blbost..a nesmysl...když mi ale tvrdíte, že vše mé konání je jenom strach ze smrti...pak takhle ..nezajímá tě, že mě v čas oficiálního lékařského úmrtí navštívil můj otec..nebo co to bylo...jak jsem si mohla vymyslet čas, když nikdo přesně nevěděl , kdy umře..ano umíral , ale přesný čas ? Dílo náhody ? Strach z mé smrti ? Hele v tu dobu jsem zrovna řídila auto a něco ke mě dorazilo, něco jako silná vlna, nebo něco jako neviditelná síla...nepříjemná, nikdy dosud nepoznaná , okamžitě jsem snížila rychlost auta a nevěděla jsem , co se děje...jen jsem cítila přitomnost něčeho...a nevím proč podívala jsem se na hodiny a pak mi to došlo , otec....ale ne , nevěřila jsem tomu, to něco si sedlo na místo spolujezdce.. a chvíli tam se mnou bylo , jela jsem pomalu a pořád se na to místo ohlížela , ale pak to zmizelo a já si řekla , že ne, otec nemohl zemřít, protože včera se mu přece tak ulevilo , dokonce s námi mluvil , nevěřila jsem , až jsem dorazila domů, matka mi volala, že zemřel a když jsem se potom ptala kdy, tak řekli , že o čtvrt na jednu po obědě, přesně v ten čas...nemusíš mi věřit, v té době jsem byla ještě " nevěřící " bylo to před dvanácti lety..potom jsem dvakrát málem umřela a bylo mi to v tu chvíli jedno...nejhorší je umírání, to , že si všichni uvědomujeme , že umíráme a že zemřeme..v okamžik , kdy přijde opravdu smrt je to už jenom smrt a přijímáš ji normálně....prostě ji přijmeš, dokonce si můžeš i oddechnout...neříkejte mi , že jsem si to , kdy můj otec zemřel prostě přivolala a vymyslela, to není možné, to se mi opravdu stalo...tyto světy opravdu existují...jen je potřeba se do nich moc nezapojovat, neboť to , co mě navštívilo mohl být můj otec ajá se jen bála neznáme enrgie, nebo to mohl být někdo jiný..a ten nepříjemný pocit mohl být z pocitu , že je to " zlé"...pozor na to...už jsem jednou psala , tyto světy opravdu existují a je potřeba být nadmíru opatrní a myslete si o mě , co chcete...:)
přidáno 03.08.2012 - 11:43
puero: myslím, že lidé "z mé škály" do kostela na bohoslužby nechodí, nemají důvod. Kristus není jejich Bůh a klanět se v katolickém kostele matce Přírodě...
přidáno 03.08.2012 - 11:40
taron: nevím, jestli si rozumíme. Já zcela jistě a domnívám se, že i GULI, jsme nikdy nerozporovali obsah tvých snů a přání. Každý máme (měli jsme :-) ) nějaké více či méně reálné sny. To jestli jsou reálné (dosažení titulu) nebo úplně nerálné (záchrana lidstva) je věcí každého jedince. A nikomu dalšímu do toho nic není. To, co napadáme, je to, že podle tebe nemůže mít stejné sny nevěřící - že je k nim potřeba Bůh.
přidáno 03.08.2012 - 09:56
DObrá úvaha! Na základě té tvé škály si kladu otázku, chodí-li dneska do kostelů vůbec opravdoví katolíci, nebo někdo z té tvé škály. A jestli je to vůbec chyba. Ani katolík přece nemůže zavírat oči před vědeckým pokrokem a výzkumem. To nejde. Nebo ano?
přidáno 03.08.2012 - 09:30
pešu: jak můžeš přijímat skutečný svět,když se držíž svých neskutečných předpoklad-tedy víry. skutečnost je pravda,iluze je víra. Víra znamená že se držím toho,co je podle mě, skutečnost znamená vidět to,co je,co opravdu je. Možná jsou věci které svými smysly nevnímáme,ale-nemyslím nějaké paprsky,vlnění,apod.ty jsou zjistitelné přístroji,-ale pokud to nemůžu poznat ,prožít,tak to prostě pro mě je teorie a iluze. Jestli existuje něco jako Bůh,proč se hraje na tajemného a skrývá se kdesi za opnou smrti? buď něco jako Bůh existuje a musí být poznatelný i námi,nebo neexistuje. Víra nemá žádný smysl,je to jako když se pejsek honí za svým ocáskem. Takže než věřit něčemu co člověku kdosi nasliboval,by se měl člověk snažit zjistit,jestli něco jako BŮH JE. A TO NEJDE S PŘEDSUDKEM VÍRY NEBO NEVÍRY. k TOMU MUSÍ BÝT ČLOVĚK OPRAVDU ZVÍDAVÝ A MUSÍ HO TO ZAJÍMAT VÍC NEŽ COKOLIV JINÉHO. vĚŘÍCÍHO ČLOVĚKA NEZAJÍMÁ bŮH,ALE VÍRA V BOHA. POTŘEBUJE PSYCHOLOGICKÉ SEDATIVUM,ČÍMŽ SE VYHÝBÁ TOMU,ABY SE MUSEL SNAŽIT SÁM POZNAT,ZJISTIT.
přidáno 03.08.2012 - 09:26
Vladan: Jenže tyto sny jsou něco víc , než sny.....jsou věčné...Každý kdo "miluje" se narodil z Boha ...
Pro mě jsou mé sny o čistotě, ryzosti, kráse a vznešenosti....jsou nadpozemské ...a ať jsem ,nebo nejsem považovaná od tebe , či jiných za blázna...já se jich nemohu vzdát...protože cítím , že to by byla moje smrt....byla bych jen mrtvou schránkou...bez opravdové taron, bez života....nevím , jak to vysvětlit ...považujete mě prostě za podivína...třebas..:)
přidáno 03.08.2012 - 08:53
GULI: Ne, není to odmítání světa, ale napopak jeho přijmutí.
přidáno 03.08.2012 - 08:27
taron: Každý máme nějaké sny, o tom to není. :-)
přidáno 03.08.2012 - 08:00
Já jsem pravděpodobně teista, co je psychologicky sebeukájí a patologicky odmítá skutečný svět a věří , že smysl bytí je v tom být šťastný ...kvůli druhým, pokud jsou šťastní ...a sdílet spolu štěstí... jsem čistý snílek :)) A asi nejvíce" mimo" na Psancích...čistá rarita...nebo je nás tu víc ?
přidáno 03.08.2012 - 06:39
Náboženská víra je druh psychologického sebeukájení se představami,je to patologické odmítání světa,jaký opravdu je ve skutečnosti. Pokud bych měl klasifikovat sebe- žádná z těch nálepek se na mě stoprocentně nehodí,i když mám snad náběh na "pantheistického deistu" ale ani to není to pravé. Jsem prostě nezařaditelný-víceméně.:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku