23.04.2024 2 173(9) 0 |
kdekoli zavoní
šeřík
cítíš lásku s velkými brýlemi
aby tě viděla
aby tě pro žádný budoucí či loňský sníh
nikdy nezazdila
kdekoli klopýtneš
zmodráš
rozbiješ se polopatě aby tě kus ještě zbyl
babička říkala
s bolestí nedojdeš nikdy nikam
nebo doskočíš co nejdál
kdekoli pláčeš
tam teče víno ráno ze sudů
vyplavíš ráda sklepy těsně v předjaří
kde kdo by
rád vrazil korek přímo do srdce
ať si v tom plave ale netopí
plíce
ani pod kotly
kdekoli se opiješ
tam ztratíš obraz z hlavy
tam projdeš prsty tisíců replik -
malíři těl občas zasviní podlahu
nejedné soše
ukousli hlavu když sahali chtíčem k nebi
nebo do rezavých dívčích vlasů
kdekoli se ztratíš
už nechceš se najít
chceš tahat džungli za liánu
houpání v chaosu uklidňuje
skřípání
když ďábly slyšíš jíst
v chrastí tě seřežou
že za palmou ani nemrkneš
kdekoli se zastydím
budu vždycky trochu dítě
dají mi zmrzlinu
že prý jsem s kornoutem v ruce roztomilá
i jako zletilá
kdekoli se rozpomenu
uschnou rozvodněné cesty
louka se zavlní v ohbí kopců
pampeliška v dlaní je nejjemnější liška
foukneš do chmýří
letí dál kam nikdy ani nepomyslíš
doku budeš živá
šeřík
cítíš lásku s velkými brýlemi
aby tě viděla
aby tě pro žádný budoucí či loňský sníh
nikdy nezazdila
kdekoli klopýtneš
zmodráš
rozbiješ se polopatě aby tě kus ještě zbyl
babička říkala
s bolestí nedojdeš nikdy nikam
nebo doskočíš co nejdál
kdekoli pláčeš
tam teče víno ráno ze sudů
vyplavíš ráda sklepy těsně v předjaří
kde kdo by
rád vrazil korek přímo do srdce
ať si v tom plave ale netopí
plíce
ani pod kotly
kdekoli se opiješ
tam ztratíš obraz z hlavy
tam projdeš prsty tisíců replik -
malíři těl občas zasviní podlahu
nejedné soše
ukousli hlavu když sahali chtíčem k nebi
nebo do rezavých dívčích vlasů
kdekoli se ztratíš
už nechceš se najít
chceš tahat džungli za liánu
houpání v chaosu uklidňuje
skřípání
když ďábly slyšíš jíst
v chrastí tě seřežou
že za palmou ani nemrkneš
kdekoli se zastydím
budu vždycky trochu dítě
dají mi zmrzlinu
že prý jsem s kornoutem v ruce roztomilá
i jako zletilá
kdekoli se rozpomenu
uschnou rozvodněné cesty
louka se zavlní v ohbí kopců
pampeliška v dlaní je nejjemnější liška
foukneš do chmýří
letí dál kam nikdy ani nepomyslíš
doku budeš živá
26.04.2024 - 18:53
nejvíc se mi líbí začátek, protože vůně šeříků nikdy neomrzí. je docela škoda, že to nemá o něco sevřenější formu a že v poslední části chybí písmena
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdekoli cokoli : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Houpavá zoufalost tajně sní naději
Předchozí dílo autora : Sním o něžné ruce
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
AutumnCollection [17], Letadlo [9], Z jiného světa [9], Namor [9], nic moc [7], Majky [6], Baru [1]» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^