přidáno 14.08.2009
hodnoceno 2
čteno 1583(17)
posláno 0


Byla jsi nejkrásnější sametovou růží,
která mé srdce něžně pohladila.
Byla jsi člověkem, který touží
po lásce, po štěstí, kterým jsi mne zahalila.

Něžně jsem se tě dotknul,
já ucítil teplo, plno jemných vůní.
S láskou jsem tě obejmul,
srdce položil jsem do tvých dlaní.

Ty jsi ho probodla a odhodila.

. . .

Já jsem němý zůstal stát.

. . .

Možná pochopíš co jsi udělala,
hodně jsem ti toho chtěl dát.

Má ústa zůstanou vždy němá,
můj úsměv tobě neřekne víc.
Pohled mých očí tě nerozezná,
zůstaneš ve mně jako hořké



. . .


nic

nic

nic

nic

.
přidáno 14.08.2009 - 16:18
Zamyslel jsem se a opravil. Děkuji za kritiku. :-). Jsem rád, že se líbí
přidáno 14.08.2009 - 15:27
Líbí se mi víc než ta první verze. Dík žes tam nechal tu růži ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hořké nic : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nedá pokoj
Předchozí dílo autora : Konec

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
Aliwien řekla o ivkaja :
Příjemná žena, se kterou jsem měla možnost setkat se i osobně. Nesporný talent v napsaných básních se nezapře. I když - básnění ve spojení s "nostalgikem" se mi rozhodně líbí víc a nemá chybu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming