Něčím mě hrozně dostává.

štiler: Ta forma je záměr, tak nějak.

Velice silně mi to připomíná příběh z komiksu Go Get a Roomie. Až moc silně.

asdfkjgklf! Miluju to trojverší, miluju.

lidus: Přesně tu pasáž jsem chtěla vyškubnout i já. Paráda.

Asi mám slabost pro slova, zhudebněné to působí jako strašný kýč, ale samo o sobě se to chytá těch správných not. Dneska mi ta slova chybí. Děkuju, za verbalizaci něčeho ve mně.

Přála bych si číst jí ve čtrnácti, ne o deset let později. Ale děkuju i tak.

Takže jsem nebyla jediná, kdo idiotsky mával rukou na monitor! To mě trochu uklidnilo.

Tak ta šla velice nenápadně přímo pod moje žebra. Jauvajs a děkuju.

Touché.

!!! Tohle, přesně tohle
Já nemám jak nemám slov nemám nic

Zamilovala jsem se do těch slov a ne-vim-proč-pro-stě-tak. Rýmujou se pod povrchem.

Já tam vidím spojitost, jakkoliv tam být nemá .)) Ale milé je to, milé, byť trochu melancholie čuju, jako ve všech od tebe.

Vlastně to není nic originálního, ale zahrála na aortu v mollových stupnicích. Děkuju za utvrzení v náladě, tak nějak.

Sedí mi do nálady, takže zcela neobjektivně - paráda .)

Milé je to. Docenila bych víc, kdybych se dostala za zenit .)

Orionka: Jsou to tři různé věci. Jen spojené náladou, nechtělo se mi je oddělit úplně.

Závěr, závěr.. Parádní.

Jiří Turner: Já jsem to pochopila. Je to spíš takový interní vtip pro mě samou. Pokud se v tom bude zrcadlit i pocit někoho jiného.. Je to bonus pro můj vnitřní klid.
Zbytku děkuju .)

Jiří Turner: Kouř. Odkaz sama k sobě a motivům, který se u mě neustále opakujou.