Není o pádu

Bezva myšlenka, líbí se mi :-)

kmotrov: nápad naprosto spontánní, pravda napsaný po pádu a skoro ve vzteku, ale už s tím pozitivním co ve mně dříme, nějak jakobych se ráda někam poděla a je mi v těch sférách dobře, ale pak se zase ráda nacházím na zemi a ještě se ti přiznám že to duze a obloze mi připadalo originální, no to se skoro stydim, děkuji moc

Já ji vnímám pozitivně vystoupila si (mimoděk) symbolicky po duze do výšin a sama jsi překvapena, kde ses ocitla. Moc pěkné vyjádření spontánního momentu rozšířeného vnímání.
Ale ty rýmy:
duze/obloze
zmizela/poděla
Vyhýjbej se v rýmové koncovce stejným slovním druhům ve stejným pádu nebo čase jako čert kříži!

Ale opět vynikající nápad!

jujda, ta je pěkná

taron: 3x:-) děkuji jsem ráda že jsi zavítala

pěkná, lehká, hádanková,...

Moc pěkná.Jako v životě. Občas jasno, občas zataženo, občas všechno dohromady a občas ...sama nevím.
Povedla se ti.

Ta je tedy SUPROVÁ:)) slovo hezká mi přišlo napsat málo...
Tohle cítíme snad všichni ....občas:)

Sedí mi do nálady, takže zcela neobjektivně - paráda .)

Krásná - líbí se mi už pro ten otevřený konec...

Myslím, že ten pocit znám, krásně vyjádřené- mne oslovila.

Yana: Krásná miniaturka. Duha je ve skutečnosti kruh a Ty jsi v tvé básničce splynula s duhou v jejím kruhu a s příštím deštěm se zase objevíš na obloze v těch nejkrásnějších barvách, budu se dívat..:-)

Když stoupáš po té duze,
pozor, klouže to tam tuze.
Při pádu bys viděla,
kam bys poté zmizela.

A za tuto básničku,
dávám Yaně jedničku.

na konci duhy si seděla ;)

To je hezké, mám rád takové bezprostřední reflexe.

Leslie: to možná jen to počasí, nevím, vlastně někdy nevím nic a někdy vím všechno, děkuji moc

Ta se mi líbí moc, moc! Výstižná, silná miniatura. Taková aktuální mi něčím připadá... Cítím zmatení, ale ne zcela negativní, takový okamžik zastavení, kdy se člověk náhle zamyslí a ptá se sám sebe "Kde to vlastně jsem? Co tady dělám?". Přeju ti, ať se brzy najdeš a po tom dešti a duze přijde třeba taky sluníčko ;-)