|
Nemají nic společného. Snad jen to, že přiletěly v noci. Nevím, jestli nemají být spíš v deníku...
 08.10.2015 17 1270(31) 0 |
I.
Pomalu dny se krátí
už večer je to znát
A ptáci míří na jih
A lidé na západ
II.
Dáváme strachům
starodávná jména
(a co v těch chvílích
nacházíme slov)
Ach, kéž je moře
vlídné k trosečníkům
Ať vlny zanesou je
aspoň na ostrov
Pomalu dny se krátí
už večer je to znát
A ptáci míří na jih
A lidé na západ
II.
Dáváme strachům
starodávná jména
(a co v těch chvílích
nacházíme slov)
Ach, kéž je moře
vlídné k trosečníkům
Ať vlny zanesou je
aspoň na ostrov
15.10.2015 - 07:43Zamila: No, když se to vezme kolem a kolem, skoro všechno, co jsem kdy vytvořil, jsou vlastně deníkový zápisky :-) Díky za zastavení :-)
14.10.2015 - 00:09Zamila
Krásný, vážně moc pěkný. A to tak, ještě abys to zašantročil někam do deníku ... !! :-P ;-)
12.10.2015 - 07:33puero: Takhle jsem to nemyslel. Považuju je za hotové a nemíním z nich násilně vytvářet cokoli velkolepého. Že to není žádný zázrak je mi jasné, jenže, co naplat, takhle jsou zase autentické. Proto jsem si právě nebyl jistý, jestli patří sem nebo do deníku.
09.10.2015 - 12:55Těžko říci. Ani samostatně stojící to nějak nestačí konkrétně zaujmout. Spíš se to dá použít jako surový materiál k dalšímu zpracování.
09.10.2015 - 07:08Amadeo´´: Díky :-) Moc mě těší to, co říkáš. Zvlášť u té první jsem totiž byl dost na pochybách, kam ji zařadit.
09.10.2015 - 07:04moonell: no jo, melancholie... to máš pravdu - a to jsem údajně optimista. Ale to se vlastně asi nevylučuje, ne? Dík za zastavení :-)
08.10.2015 - 18:06Také si myslím, že jsou tu správně. Obě jsou hezké, ale ta první se mi líbí o trošku víc. Krásně a nenásilně zachycená realita...
08.10.2015 - 15:52Já tam vidím spojitost, jakkoliv tam být nemá .)) Ale milé je to, milé, byť trochu melancholie čuju, jako ve všech od tebe.
08.10.2015 - 10:24myslím, že jsou tu správně.. moc pěkný.. ;)
výjimečně se mi líbí druhá polovina druhé básně.. ač smutnějšího ladění, působí to na mě lidsky a vlídně..
výjimečně se mi líbí druhá polovina druhé básně.. ač smutnějšího ladění, působí to na mě lidsky a vlídně..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pár veršů beze jména : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mlčenlivá
Předchozí dílo autora : Odyssea
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Teresa [16], inkognitowoman [12], Žebrák [12], LordSWIM [10]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
