Trochublázen: Děkuju za vlídnost. Často mám pocit, že ten zápisník potřebuju spálit, protože už nedokážu tvořit jako dřív. Možná jen některý věci potřebujou vyhnisat.

Neu: Přesně proto jsem to nemohla zkrátit. Musela dopsat, i když jsem několikrát pokládala tužku a chtěla odejít od stolu. Je to vyčerpávající.

Jsem jak v minovém poli po výbuchu a kdybych nabízel ruce a noze co vedle trupu leží kanagon s tím ,že se podívám po hlavě necítil bych se bezradněji. Neumím si říct o propustku, tak moc nenávidím beznaděj...netušíš jak moc přes kapku svého hoře coby mikroskopem zřím oceán tvého vlnobití. Srdcem chtěl bych opravit tě a rozptýlit tvé věrné. Snad pusu na hřeby tvého kříže?? Snad vypadli by...

konečně jsem to dočetl,
mám rád jednoduše napsané
příběhy komplikovaných lidí
máš možná špatnou srážlivost
krve, na nemocnici je dobré,
že si tam nakonec musíš
pomoct sama...

Musím souhlasit s Leslie, a proto se nakonec vracím a čtu znovu. Je to naprosto fantastické dílo. První, který jsem si odsud uložil, kdybys ho nakonec smazala. Doufám, že už je to všechno za tebou, ale je veliké štěstí, že jsi dostala ten zápisník

Je to vyčerpávající. Čtení asi míň než prožívání, ale přesto bych to asi pro literární účely zkrátil nebo rozdělil na víc menších částí. Toliko do formy. Obsah samotný je samozřejmě jiná liga, než jsem schopen zhodnotit. Rozhodně je to unikátní zpověď, která mě "bavila". Cením syrovost a obrazotvornost. Daň z přirážek je hustá metafora.

Leslie: Děkuju za utracený slova, jsem za ně vděčná. Snažila jsem se jen zachytit... nádechy mezi ranami, tak nějak? Věnovat metafory správným směrem.

Bojím se cokoliv napsat, ale zároveň by mi přišlo zbabělý a až nepatřičný nechat to bez reakce, když ty dokázala být tak odvážná. Už jen tím to napsat. Byla jsem tu, četla, vnímala a věřila ti každé slovo.

A ta forma skvěle doplňuje obsah. Na mě osobně ty kontrasty měly obrovský emoční dopad. Přeju ti, aby těch přítomností (snad jsem je správně pochopila) bylo co nejvíce, včetně té lásky a podpory, kterou z nich cítím. Dodávají naději i mně jako čtenářce, za to děkuji.

nejtěžší je to říct poprvé

Yana: Dělám lékařskou literaturu a mám sama různá postižení, takže jsou to pro mě dost zásadní stavební kusy života (byť ne záměrně ani chtěně). Děkuju za zastavení.

A pokud by mě někdo chtěl zválcovat trochu podrobněji, bránit se tomu nebudu :)

Zajímavá a tolik termínů z medicíny mě překvapuje

Hustý

Hezký, na tomhle je vidět i literární práce a ne jen povzdech do papíru :-) super Moonell

odlamuju kusy omítky
z vlastní existence
pro kompromis
lásku na pár zrnek písku
v poušti dekadence

ztratila jsem boty
a pak i směr
co si schovám bez svejch vrásek
pod postel
až mi z očí poteče jen vosk
Tohle je nejlepší, jen jsem asi nepochopila ten vosk.

Hmm pravdivý. Houmí to napsal přesně, když na to koukám zpětně, chápu teď, že se mi občas vypnou emoce.

Když nemám slov, musím si ji založit.

Po ten oheň výborný.

:-)

More Čapek: aj to bolelo?

Neu: Možná bych s deštníkem zjistila, že se dá tvořit i mimo destrukci.