Arytmus
 15.12.2017
4
1615 (26)
0
nemám pro tebe
už nic než pohrdání
tvoje sladký řeči
který buděj jenom zdání
chtěla bych bejt ta
co začla tyhle kecy
který červi táhli z tvojí huby
s několika deci

nemám pro tebe
už nic než sprostý slova
když polykal jsi vodku
a sázel černou na Nadala
měla jsem bejt ta
co řvala tyhle kecy
který kroutily se podobně
jak děvky v zlatý kleci

nemám pro tebe
už nic než cizí vlasy
na posteli vykreslujou
křivost cizí krásy
nebyla jsem ta
co uhla první z cesty
oháněl ses jábychnikdy
tvoje morálka má resty

nemám pro tebe
už nic než modrý stíny
zahalujou tvoje pěsti
a já přece huhňám z rýmy
mohla jsem bejt ta
co vystřelila první
jak slepice jen kryla hlavu a
čekala na zrní

nemám pro tebe
už nic než svoje žebra
omluvy a výčitky za
vázu co jsem zvrhla
přeju si bejt ta
co zhmoždila ti šíji
když motám se ven po čtyrech
a řvu jak jelen v říji
 17.12.2017 10:27
..Jí vypadlo to z hlavy,
tak je to na papíru,
nestojí o davy,
o spojení z vesmíru.
Na vysvětlení stačí,
co se tady píše.
Ale komu to nestačí,
ať odkráčí tiše...pššššš

Líbí se mě to,..bez obalu..na (hubu)-(od huby)...,ale od srdce.
 15.12.2017 23:01
moonell: bylo pozdě, chtěl jsem nějak zareagovat a nic mě nenapadlo.
Vyšší smysl v tom není.
Formu nikterak nekritizuju, takže ve zkratce a konkrétněji: je to příjemný arytmus. Hi.
 15.12.2017 09:46
štiler: Ta forma je záměr, tak nějak.
 15.12.2017 02:14
po čtyrech verších
motáme se ven
kdo přes kecy se vyšvih
půjde do hoven

kdo se utrápí
stejně bude sám
slova děsivý
vám se vyznávám

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.