moje řeč.

tohle je ine kafe. Začátek třetího řádku mi sice nedá spát, páč nevím jak to mám chápat, ale jinak dobrý. Klasický Ludmil: křehký a citlivý a přitom takový dětsky vnímající. Jak moc se Ludmil Elis Quo zabývá ve svých verších psychedelickými obrazy? (žlutý meloun, tkaničky-hadi) Je to primární autorský záměr nebo náhoda?

asi potřebuješ komentář. Dobrá tedy. Neoslovuje mě to, protože se to ani nesnaží mě nějak oslovit, rádoby srdcervoucí nic co zní ze sluchátka telefonu.

Kategorie Miniatury je blbost. Není to nic reálného žáden útvar a má-li to být básnička, tak rozhodně žádný terno.

nic moc. spíš nic než moc

zprzněný znepřátelený krepový papír v negativu?

třeba v tom dopise měla výherní poukázku na auto?

modré barvy stužka - k té tužce mi to nějak nesedí, tak možná modrá pastelka, nebo pero, hm? Rým nadevše. Vyfoukl jsi mi nápad co mě kdysi napadl, ale nezrealizoval jsem ho a nevím proč. Mi taky připomíná psaní na papír tanec. Přímo krasobruslení.

je to sice šroubovité a naroubované, ale pořád mi to leží v mozku a hraje. Básnička je v tomhle případě jako matka našroubovaná na tlustší nevhodný závit, taková těžkopádná záhada na úkor rýmu. Nu, ale i tak, nejhezčí na tom je, že to není o lásce.

ale ano otráví. Vykvetou ti v bříšku takové bílé houby - žampiony a ty ti sežerou sliznici a ty chytíš plíseň, rozpustí se ti kosti a uhniješ za živa. Tak bacha na chleba a tatarku!

chápu tě Ludmile.

elitařina

a dobrého brouka

Jejda tahle je krásně pohádková. Vážně dětsky upřímná a lačná ztracených vzpomínek.

trefné

super kresba pejsku

jáj moje první rande bylo při zatmění měsíce....špatné znamení. A druhé taky na zatmění Měsíce, pak nemám být věčne nezadaný, že jo.

zpět ve výborné formě a hned takovou pesimistickou?

plechovejCH střech, jináč je to mnou těžko stravitelné, ale nakonec strávené počtení.

kdyby šly průchodem jeptišky, přešla by tě chuť.

super.

brzdi nohama.