Ihned mě to spolklo. Pěkný, pěkný, pěkný a zajímavý. Baví mě tvé sledy obrázků, v nichž necháváš promlouvat přírodu. Snad jen ten třetí verš mě trochu vykolejil. Oproti jiným veršům, kde je vše nezvratně konstatováno, tento verš vyjadřuje jakousi pochybnost, neurčitost (tím snad), a to mně vyhodilo z kurzu plavby. Ale to je jen můj pocit.

Poslední týden jsme se kvůli zkoušce věnoval japonské kultuře a vzhledem k tomu, co jsem se dozvěděl o haiku musím říct, že je to navzdory všem komplikacím, hlavně těm jazykovým, povedené.

Velmi mi to připomíná českou dekadenci z přelomu 20. století. Ta harfa mi zase trochu evokuje Máchu, tomu se prostě nikdo nevyhne a nechápu to jako mínus.

Beru to jako výčet jaksi významově zhuštěných obrazů, který sugesci nálady dodává intenzitu. Pokud chápu dobře, tak nálady úpadku, rozkladu, beznaděje. A z tohoto hlediska se podle mě záměr povedl.:)

A ještě, pěkně volená slova.

Grygy: cynické!!! To je to slovo, na které jsem si za boha najednou nemohl vzpomenout. :D

Líbí se mi, jak je báseň komponována. Začíná i pokračuje takovými tradičními, sporými obrazy, čtenáře to naladí na strunu " a jéje tohle jsem četl již tisíckrát", ale přitom závěr je celkem takový výsměch čtenáři "to jsem tě doběhl, co? Tohle bys nečekal." Zkrátka takový celkem fajn sarkasmus. Avšak báseň jako taková pro mě ničím zajímavá.

Bosý jazyk, to se mi moc líbí. :)

To je paráda. Tvé vyprávění/popisování mi připomíná štrikování. :)

Parádní věc. :) Nejvíce se mi líbí "klene se". Pro mě nosník celé básně. Imprese jak blázen pro člověka se zlámanou hlavou. :)

A42: Aha, nevšiml jsem si anotace, pakliže jsi byl omezen, nemám co namítat. Archetypálnost bych si představoval tak, že nebudeš prostě popisovat náhodné znaky, které vzbuzují takové povrchové emoce... Hledal bych zde odkrývání nějakých starých příběhů, tradičních, symbolicky možná vyjádřených, tvořící majestátní básnický celek s nezměrnou estetickou hodnotou... Zjišťuji, že vůbec nedokáži vyjádřit, co jsem po přečtení názvu očekával. Ale bylo to něco, co bych hledal u velkých českých klasiků. Za archetyp jsem se pěkně schoval. :D

Myšlenka se mi také moc líbí. Avšak náplň bych uvítal trochu více archetypální... Báseň jsme otevřel s nadšením, pak jsem byl trochu zklamán. Ještě, že nejsem jediný čtenář na světě. :)

To je moc fajn, báseň i zajímavé informace. Tvá parafráze bude nejspíše zdařilá, donutila mě hloubat a hloubat. Poslední dobou velice rád čtu východní poesii... ta moudrost, která se neomezuje žádnými definicemi a řády při reflektování, vlastně ničím se neomezuje... Díky moc :)

Wau, zcela jsem se v té mlze rázem ocitl. Moc děkuji za tu příležitost, bezvadný. :)

Jsem rád, když mě nějaký text donutí k zamyšlení. Tento tak učinil. Rád s lidmi diskutuji a přu se, rozvíjím úvahy do větví. Tvůj text mě třeba donutil zamyslet se nad tím, že my teď bereme Hitlerovy činy jako zvěrstva. Jak bychom je ale brali, kdyby se tak nestalo a my se teď prali s nepředvídatelnými problémy, kterým Hitler vlastně předešel. Nelze ho brát také jako osobu, která, i když třeba nezáměrně, zlem vykonaným předešla utrpení většímu? Jako většina lidí jsme z Hitlera znechucen, jen čistá filosofie v komentu pod tvou úvahou... :)

Je to takové chytlavé, hnedka to mám před očima a ten pohled se mi líbí. Pro mě zajímavá poezie.

Já jsem muž. :'( :D

Podle mě nejpovedenější z tvých děl. :)

Mmm, už je to pro mě hnedka čitelnější. :)

Nemůžu si to odpustit, promiň, ale není to o tom, jak shazuješ imigranty ze střech? :O :DD

Honesty: Dělej jak cítíš. :)

Je z toho cítit lehkost a spokojenost, pohled na život s nadsázkou, teplý úsměv. :)