 08.02.2016 8 864(18) 0 |
Zapomenuté hnijící kosatce, choulí se k sobě navzájem, v hořké osamělosti,
za prázdných tónů zrazených harf, z nichž se těžce plazí struny, dávno zpřetrhané.
V houstnoucím dávivém bezvětří, prahnou po kyselém dešti.
Obestřené závoji z táhnoucích se prachových krajek.
Zajaté v náruči plesnivějících pastelových houštin,
uprostřed stojatých vod ztuchlých tůní.
Neslyšně chorobně doufají
v pozítří.
za prázdných tónů zrazených harf, z nichž se těžce plazí struny, dávno zpřetrhané.
V houstnoucím dávivém bezvětří, prahnou po kyselém dešti.
Obestřené závoji z táhnoucích se prachových krajek.
Zajaté v náruči plesnivějících pastelových houštin,
uprostřed stojatých vod ztuchlých tůní.
Neslyšně chorobně doufají
v pozítří.
11.02.2016 - 18:59Co z tebe vyšlo, je krásné, posmutnělé s jiskřičkou naděje, líbila se.
08.02.2016 - 16:27Velmi mi to připomíná českou dekadenci z přelomu 20. století. Ta harfa mi zase trochu evokuje Máchu, tomu se prostě nikdo nevyhne a nechápu to jako mínus.
Beru to jako výčet jaksi významově zhuštěných obrazů, který sugesci nálady dodává intenzitu. Pokud chápu dobře, tak nálady úpadku, rozkladu, beznaděje. A z tohoto hlediska se podle mě záměr povedl.:)
A ještě, pěkně volená slova.
Beru to jako výčet jaksi významově zhuštěných obrazů, který sugesci nálady dodává intenzitu. Pokud chápu dobře, tak nálady úpadku, rozkladu, beznaděje. A z tohoto hlediska se podle mě záměr povedl.:)
A ještě, pěkně volená slova.
08.02.2016 - 14:29Květy nebo klín?
Květina nebo člověk?
Takové básně chci číst častěji. Nejlepší je druhý řádek. Celkově je to dobře uchopitelné, pro čtenáře pohodové, ale ne laciné. Poměrně dost básní končí časovým údajem nebo neurčitostí, zde mi to ani tolik nevadilo, když už déšť, tak je alespoň kyselý.
Jen tak dál.
Květina nebo člověk?
Takové básně chci číst častěji. Nejlepší je druhý řádek. Celkově je to dobře uchopitelné, pro čtenáře pohodové, ale ne laciné. Poměrně dost básní končí časovým údajem nebo neurčitostí, zde mi to ani tolik nevadilo, když už déšť, tak je alespoň kyselý.
Jen tak dál.
08.02.2016 - 08:25Ó, nevěřím, že mohou také květiny hnít, či jinak podléhat rozkladu a smrti! A pokud něco takového hrozí, že se nenajde někdo, kdo by uchoval jejich krásu a vůni a svěžest. Takové věci je přece nezbytně nutné zachovat za každou cenu! (A nepodaří-li se to, nesmí se to svět nikdy dozvědět.)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Touhy kosatců. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prokletí zákoutí
Předchozí dílo autora : levá návštěva
