puero: Tahle básnička je taronovská. Pro mne to je na psancích už takový podžánr spontánní poezie, poezie sebeneovládání. Přináší i dle mého soudu mnohdy úplně zbytečné výkřiky (jako jakákoli jiná spontánní poezie), ale i básně, které na mne hluboce zapůsobili. Když to mám shrnout, jsem za tenhle kousek mého nejá (taronismus) vděčný.

Yasmin: Díky moc...

koiška: Díky:-)

Yana: Káva je spojena s muslimským světem, pouť do Mekky je jeho zásadní rituál. V kostele se při mši používá mešní víno, proto to pozvání "na skleničku," Čaj je duchovní nápoj dálného východu (Čína, Japonsko -Čajový obřad).
Zapomenu kam jsem šel...
- stav přítomnosti.

Zamila: Já ti moc děkuji, říkal jsem si, "není ani snad možný, abych názvem nepřilákal Zamilu." Nalákal je to dobrý, svět je v pořádku. A taky jsem věřil, že mne pochopíš. Takže ještě jednou dík.

Myslím, že to je velmi dobře napsané, ne zcela zjevné a to je dobře, protože kdokoli nad zdánlivou či nezdánlivou propastí se v tom může najít a může se mu třeba i ulevit z poznání, že v tom není sám. Myslím, že v poezii hledáme něco jako obrazy naší duše a nalézat je je velmi osvěžující, ať ukazují cokoli.

Ještě doplním:
To ráno je bezstarostné mládí, prožité v radosti, v přítomnosti, které nemá o odpoledních starostech dospělosti ani šajn...
...a čerpáš z něj celý život (takové fajn ráno, takový fajn den)
Super.

Já v tom nacházím ještě jednu rovinu, zajímavější a myslím, že si ji tam dala záměrně. To ráno je bezstarostné mládí, prožité v radosti, v přítomnosti, které nemá o odpoledních starostech dospělosti ani šajn.
Je radost to číst...

Já tě tady mám zaškatulkovanou jako protestní básnířku. Vnímám tě jako někoho, kdo se v mládí pohyboval mimo střední proud, někde v undergroundu, možná si byla pankerka, dnes je Ti přes třicet a ten mix vzdoru proti konvenci který v tobě zůstal a životního zmoudření přináší na psance neotřelou tvorbu (jako občasný básník mám právo na fantazii).
Jen bych to trochu rytmicky dočesal.

Vím, že to je hnidopišství, ale máš v tom jednu významnou nepoetickou (reálnou) chybu. Při té slasti o které píšeš, se ženám zorničky neúží, nýbrž rozšiřují. S tímto faktem se pracuje záměrně ve fotografii (třeba módní), kdy se ženám dodatečně v grafickém editoru roztahují zorničky, aby podprahově působili na muže, aby se jim ty fotky maximálně líbily.

No, musel jsem to dát přečíst manželce, když je tam od vás.

Četl jsem to několikrát.

jakoby si nejdřív namalovala pozadí:

...Jak kouzelná noc
v níž srpek měsíce
za kužely balustrád
ve stínu štíhlých siluet

roztančí hvězdný menuet
a v srdeční tónině
pro touhu příchozího
vetká do oken vzkaz...

Tvůj tah štětcem je veden přes obě sloky a moc hezky se to čte.

Pak si teprve ztvárnila hlavní objekt:

...že nastal ten čas
v němž nultá hodina
konců i začátků
okamžik protíná

kdy nové začíná
pro každého z nás

Povedlo se Ti namalovat velmi působivý obraz.
Fakt.

taron: Děkuju Ti moc za pěknej komentář...
a jsem moc rád, že ses zastavila.

koiška: Díky moc...

Yana: Dík.
Já mám pocit, že mne to tak trochu překročilo, tak to asi nechám.

Yana: V pohodě, mě šlo o to srovnání s tím co všechno na to v písni Slečno (v odkaze v mém komentáři) dokázal vymyslet Milan Jablonský. Taková prověrka kolik my dokážeme nalézt rýmů.

Meluzina: Ona se mi tak nějak vymlka nezáměrně, tak do ní už nechci sahat a taky sem chtěl, aby to manželka četla teď a ne za půl roku:-)
No, uvidíme za půl roku.
Dík.

Ignácius J. Reilly:
Dík.

Zamila: Děkuju moc za pozitivní koment.

Mamka: Hurá aspoň někdo.
Díky!