A co když ne?
Co když její si milý nakonec vzal jinou? A ona celý život v sobě nesla tu křivdu.
Co když si na ní manžel celý život vybíjel své frustrace a ona od něj neodešla i když si to často představovala, protože byla vychována k tomu, že nesmí rozbít rodinu.
Co když děti, pro které se rozdala si zvykly jen brát?
To co píšu je kruté, ale i to přináší život, možná častěji než to dobré.
I když, je v lidskou přirozeností vzpomínat na to dobré a to špatné vytěsňovat a vždy se najde něco dobré.

Yana: taron: Devět a půl týdne je název slavného filmu o vztahu dominantního muže a submisivní ženy, kdy on ji nutí do sexuálních praktik, které jsou pro ni čím dál víc na hraně (nebo až za hranou) a ona se přesto nedokáže vymanit z jeho vlivu.
V tomto kontextu je pro mne báseň tajemná.

Strašně moc se mi líbí jakej má tah! Jako když se poprvé zatopí v kamnech po vymetání sazí, super (tomu říkám erudovaný komentář literárně nevzdělaného venkovana:-)).
Nejlepší co jsem od tebe tady v poslední době četl.

Moc se mi líbí, že ve svém věku napíšeš takovou báseň a přál bych Ti aby to nebyl náhlý výkřik inspirace, ale aby si tím rytířem zůstal celý život.
Přidám sem překrásnou písničku na podobné téma.
http://youtu.be/NUkSS1ZGccg

Yana: Ano ti generálové jsou otcové, synové. Jenže se dostali ve společenském žebříčku hodně vysoko, pokud se tam chtějí udržet musí sloužit moci, která jim to postavení propůjčila. Vážím si všech, kteří třeba po roce 68 dokázali dobrovolně odejít.

Já to objevil až dnes, tak to shrnu za všechny díly. Je to tak odvážné že si to většina chlapů netroufne kometovat. Sexem se tu sbíraj lacino komentáře, to nebyl tvůj záměr, věřím Ti žes ke zveřejnění potřebovala hodně odvahy. Na několika místech si se nevyhnula klišé, třeba v úvodu, ty lišky, víno sprcha....
V úvodu sis mohla se čtenářem pohrát, aby nebylo hned zjevné co z toho bude. Taky myslím, že vše nemusí být hned tak přehnaně vrcholné, je dobré v tom mít gradaci.
Ale chválím! A smekám!
A jsem poučen, o tom jak některé věci vnímají ženy
...jako dotek motýlích křídel

Nemyslím, Zeman tam chtěl jinou vládu. V tomto případě ho není tak těžké rozšifrovat, věděl že to bude mít bouřlivou odezvu. Potřeboval aby bylo v celém světě (a nejvíce v Kremlu) slyšet, že český prezident říká, že ty holky nejsou žádný bojovnice za svobodu, ale jen sprostý výtržnice. Třeba za to Kreml slíbil nějakej nákup.

V listopadu 1989 jsem byl něco přes měsíc na vojně, byly zakázané vycházky i návštěvy, bylo ve vzduchu, že nás poženou za kasárenské zdi dělat pořádek. Někdo řekl, že určitě s holýma rukama, na to někteří, aby měli něco v rukou si z ramínek na oblečení vyndávali drátěný věšák, vyráběli si tak improvizované obušky. Byl strach, pár provokatérů v řadách civilistů ho mohlo využít. Jeden večer jsme museli spát oblečení do maskáčů a nám novým řekli, když bude poplach vy jste záloha. Žádný poplach nepřišel. Jak přicházeli informace v dopisech, že lidé doma podporují změny, tak se to začalo hroutit a poté co se objevila naděje, že by se mohla zkrátit vojna byla armáda nepoužitelná, mnohde probíhaly protestní hladovky.
Děkuji za článek.

ŽblaBuňka: Jak říká žblabuňka: to máš z toho že se pozoruješ! To pozorování nech na chlapech. Jinak kompromis není výstižnej název. Ty neděláš kompromis stojíš si na svém. Jen to je v patové situaci (Patová situace,to by byl dobrej název!) remíza. Ona to je vůči životu remíza vždy. Myslím si.

Jiří Turner: Nejsi první kdo si tady dělá srandu z Jana Nohy. Tomu odkazu předcházelo dílo, které bylo odstraněno z důvodu autorských práv. Já vím, že jsem tím komentářem minul dílo, nebo tvůj záměr. Takže, můj komentář je ryze subjektivní, reaguje na to co je naznačeno v úvodu v polemice nad Janem Nohou. Narodit se v jiné době, horlivě bych tady budoval komunismus a pak by mne nejspíš vychcaní komunisté (protože v každém totalitním režimu získají moc Ti vychcaní) umučily nebo aspoň popravili, protože pro každý totalitní režim jsou nejhorší Ti z vlastních řad co nedrží krok.
Tvé parafrázi rozumím, je to dobrá ukázka toho jak nepřiměřený tlak přirozeně vyvolává reakci a to je dobře protože to uchovává rovnováhu.
každopádně to bylo hodně odvážné. Nebo mladicky nerozumné? Krásně mladicky nerozumné...

Za první republiky bych byl nejspíš upřímný komunista, stačí si přečíst nějaké autentické vzpomínky z období hospodářské krize, šílená bída, propastné sociální rozdíly.
A komunisté by se mi nejspíš za moji upřímnost odvděčili. Třeba jako upřímnému komunistovi Záviši Kaladrovi, utloukli ho ve vězení. Taky našel na sovětském Svazu nějakou chybu.
Jinak Jan Noha je otec vynikajícího folkového písničkáře Jakuba Nohy.

http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=2814-jen-takova-pisnicka

Zamila: Máš pravdu, už to jdu opravit, není dílo, abych tam neměl chybu, tady už druhou.
To jsem celej já

oslov radek: Yana: Orionka: ŽblaBuňka:
Díky...

Ty seš takový moje světlo. Vize, že to nejlepší v životě je možná ještě přede mnou.

Severak: Lenča:
Děkuju.

Orionka: Amelie M.: Orionka: Oba byli nevyzrálí, chybující, jako jsme byli mi nevyzrálí a chybující, když jsme byli mladí. A dnes jsme...?

Orionka: Dík.

Amelie M.: Zúčastnil jsem se s tím před lety jedné regionální literární soutěže. Bez úspěchu, ale jeden z porotců za mnou byl až v předsálí když jsem byl na odchodu a říkal mi, že to byl poloprofesionální výkon a že bych si měl uzpůsobit život tak, abych se mohl věnovat psaní. To je to co nedokážu, už tenkrát jsem měl rozepsanou druhou a do dneška jsem ji nedopsal.
Teď mám rozepsanej scénář kratičké jednoaktová tak trochu absurdní divadelní hry, už to chce jen doladit, tak se to tady asi časem objeví.
Moc pěknej komentář, děkuju Ti moc.

Orionka: Díky moc, mám radost z každého přečtení. Dokázala bys nějak vysvětlit, proč Ti je líto jeho a jí ne?

Je to vynikající námět! Trochu bych s tím ještě pracoval, vypustil ty velbloudy a držel se myšlenky. Je to tiž skvělá! Krása kolem tebe, výborně symbolizovaná barevným přímo pohádkovým mořským dnem s koníky v kontrastu s hrůznými obrazy tonoucích. Ty obrazy Ti nedovolí těšit se z krásných míst na dně. To dno má svůj význam i symboliku.
Máš v sobě ohromnej potenciál, přirozenej cit pro volnej verš, na druhou míváš problémy s tím, držet se vlákna básně.