![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Amadeo´´: Vyjádřil jsi přesně to, co já jsem neměla odvahu, takhle napřímo. Cítím to úplně stejně.


Lasak: Určitě máš pravdu, nedokážu asi říct přesně proč, ale někdy se záměrně uchyluju k takovéhle jednoduchosti, něčím mi dělá dobře. Asi kvůli srozumitelnosti. Tady mi šlo především o přenesení pocitu - te úpěnlivosti, prosby, skoro až modlitby. A je pro mě podstatný ten závěr - jakoby ve chvíli, kdy člověk se věnuje té prosbě, už to odeznívání začalo probíhat, ale on měl pozornost zaměřenou jinam. Samozřejmě se mi to ale možná nemuselo podařit zachytit tak, aby se to přeneslo na čtenáře. A klidně za to může moct zrovna třeba neoriginalita výrazů, která mohla odvést tvoji pozornost :-) Děkuju za názor.


DDD: Jsi neuvěřitelně vnímavý, skutečně to tak je. Dokonce tahle báseň vznikla dřív, než ta předchozí, jen ji později vkládám. Původně jsem do anotace chtěla napsat "poslední před nádechem", ale pak mi to přišlo zbytečné. Děkuju ti. :-)


V poslední době z tvých básní cítím, jakoby bylo něco jinak. Nějaká zvláštní tíha je protkává...ale snad je to jen můj pocit. Je krásná, i s tou tíhou. Hodně mě oslovila ta předposlední část, s těmi kotvami...


kmotrov: To mě těší, víc poezie pro mě totiž znamená větší schopnost nadhledu - dávám totiž přednost té básni jako takové, jestli rozumíš. Díky.


DDD: Cítíš to dobře...cesta nahoru možná ještě daleká, ale skutečně už po odrazu, tím druhým nádechem jsi to vystihl... Děkuju.


Líbí se mi "oči kryté brankou víček". :-) Souhlasím s kmotrovem. Vítej!


Lasak: osnovat = spřádat plány, ne? Nebo by bylo správně "osnuji"? Znělo mi to přirozeně, ale teď jsem se do toho zamotala a už nevím :D Každopádně dík:)


Zajímavý experiment. Úplně ji slyším, je taková zvulomalebná, rezonuje, líbí se mi ty ozvěny. Něco silného v ní je..