Pod žebry
holá a chladná dutina
úzkostí sněží
ale hrdlem stoupá magma
tupá panika
duní v jádru
pulzuji
bezvládnou paralýzou bezmoci
duhová iluze života lehla popelem
zakopávám
o ohořelé zbytky
navenek mlčím
ale mé nitro křičí na poplach
holá a chladná dutina
úzkostí sněží
ale hrdlem stoupá magma
tupá panika
duní v jádru
pulzuji
bezvládnou paralýzou bezmoci
duhová iluze života lehla popelem
zakopávám
o ohořelé zbytky
navenek mlčím
ale mé nitro křičí na poplach
11.02.2023 12:58
moonell: Děkuji a totéž přeji i tobě... jestli v mých básních něco cítíš, něco v nich nacházíš, je velmi pravděpodobné, že to tak bude...
10.02.2023 23:15
Z tvých posledních básní mám velmi silný pocit, že si procházíme dost podobným procesem ve stejné době. A pokud to cítím správně, jen chci říct, že to zvládneš. Přežiješ. This too shall pass.
01.02.2023 00:45
Gora: No, někdy se to sejde. U básně, kde je primárním cílem se pokusit poeticky vyjádřit mé pocity, je určitě ubírat nebudu, ale díky za názor.
01.02.2023 00:16
Např. tohle: bezradnou paralýzou bezmoci
paralýza /ochrnutí je vždy "bezradné", tedy zdvojený význam, pak moc různých pocitů - úzkost, tupá panika, bezmoc atd...
paralýza /ochrnutí je vždy "bezradné", tedy zdvojený význam, pak moc různých pocitů - úzkost, tupá panika, bezmoc atd...
30.01.2023 06:42
zaseja
zaujalo...emoce se dají nahmatat a tak to má být
30.01.2023 05:15
Leslie: Postoje, jak dobré tak kladné. Jen k záporným si člověk musí dojít sám.(-:
30.01.2023 01:32
Slova se rodí z popela. Uvnitř se chvěje...žízeň...po životě.
A z mlčení...se znovu nadechnout...do slov naděje :).
Osobité řádky :)...
A z mlčení...se znovu nadechnout...do slov naděje :).
Osobité řádky :)...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.