|
Odpověď.
|
Všechny ty záhyby
na mém těle
si říkají o dotyk
od tebe.
Jako hrnčíř
na kruhu
touhou
pohladíš duši
i tělo.
Je mráz
chci,aby se rozpršelo.
Jenom ty to víš
duhu vytvoříš
a pod ní
budu stát nahá...
Déšť smyje hřích
a slunce osuší
všechny ty slzy.
Solí z nich
ti posolím chleba
k snídani.
Horká káva
pak dovrší
mistrovské dílo
Venuši
na dlani.
na mém těle
si říkají o dotyk
od tebe.
Jako hrnčíř
na kruhu
touhou
pohladíš duši
i tělo.
Je mráz
chci,aby se rozpršelo.
Jenom ty to víš
duhu vytvoříš
a pod ní
budu stát nahá...
Déšť smyje hřích
a slunce osuší
všechny ty slzy.
Solí z nich
ti posolím chleba
k snídani.
Horká káva
pak dovrší
mistrovské dílo
Venuši
na dlani.
Ze sbírky: Láska a jiné podivnosti
21.07.2024 17:52
Hanulka
Sasanka : tak tuhle jsem nějak v době covidové přehlédla, to nemá chybu. MOC povedená a děkuji.
16.12.2022 20:40
Zajímavý déšť myšlenek, moc se mi líbí některé obraty. Zdá se mi, že druhá půlka líp plyne…
13.12.2022 17:13
Venuši na dlani mít k snídani?
Pohrál bych si s termostatem
a tajným hmatem roztopil bych pec
když kávu, tak taky lívanec
..a čerešně z halůzky ,povidla
a tvarůžky, piknik a rtíky
šeptající.... díky , díky ..díky.
Pohrál bych si s termostatem
a tajným hmatem roztopil bych pec
když kávu, tak taky lívanec
..a čerešně z halůzky ,povidla
a tvarůžky, piknik a rtíky
šeptající.... díky , díky ..díky.
13.12.2022 06:22
zaseja
krásná touha...
13.12.2022 04:55
SSS
Skvělá báseň!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.