Sasanky na hrobě
kvetou bolestně
tak jako rány
které jsi mi zasadil.
Pohřbené iluze
tenkrát tam zůstaly
důvěra k člověku
s kouskem rozumu.
I po své smrti
jsi stále se mnou.
Zmrzačils motýla
a on?
Bez křídel
bez lásky
v prachu cesty
pomalu krvácí.
Tvá krutost
rozmačkala mé vnitřnosti
a naivní iluze.
Teprve po letech
už mě nestrašíš
ani ve dne.
Jen občas v noci
zašlápnu noční můru
s tvojí tváří.

 09.03.2024 15:27
Kat: Děkuji.
 09.03.2024 13:32
 Kat
Krásné. Moc hezky napsáno. Připomíná báseň Mršina.
 30.01.2023 01:36
Tak mi nezbývá, než vám popřát šťastný let :) :)!
 30.01.2023 01:08
ukrytá v máku: Děkuji ti za přání Maková panenko, můj motýl už je pět let na světě ;)
 21.01.2023 23:19
Je v tom spousta bolesti. A možná i trochu smíření.
A naději, v podobě nově vylíhnutého motýla, do dalších dnů a let, Ti přeju velmi :)!
 21.01.2023 10:46
Opravdu silné..
 19.01.2023 14:13
Dost dobré, silné. A konec je nej...
 17.01.2023 12:56
Krásná, silná báseň
 17.01.2023 03:03
Hustá, tíživá, docela se s ní momentálně ztotožňuji, ale nevím, jestli už "tam" jsem. Smutná.
 16.01.2023 23:07
človíček: A někdy je potřeba něco jen uzavřít.
 16.01.2023 22:25
Sasanka: Někdy si ty bolesti moc hýčkáme, ignorujíc že včera je dávno nenávratně pryč.
 16.01.2023 22:18
človiček: Jo tak to nemám tušení. Asi sport,hospoda, práce... cokoliv,aby nemuseli myslet na to co je trápí.
 16.01.2023 22:11
Smutné.
V 6. řádku prav. chybka.
 16.01.2023 22:10
Když čtu jak se umíme vyndat ze svých pocitů, nechápu jak to dělají ostatní.
 16.01.2023 20:42
Tak to je síla,něžné kvitky.
Rozmačkané nitro.
Motýl noci hyne pod podpadkem.
 16.01.2023 19:57
zaseja: Já vím, tohle je jen taková poslední tečka ;)
 16.01.2023 19:49
 zaseja
je treba umět odpouštět...a zapomínat... bolí to, ale léčí
 16.01.2023 18:33
Ač neveselé, hodně se mi líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.