přidáno 16.12.2022
hodnoceno 13
čteno 762(11)
posláno 0
Vytáhla jsem zátku
a oceán mě pohltil

sedím na dně v oku víru
zběsilá rychlost
už nevím čemu věřit

je to jako sedět v láhvi kterou jsem nevypila
kruh oblohy je tmavý a bezhvězdný

motá se mi hlava
ale ani se nehnu
možná hrůzou

odrazím se nohama a letím
hladina je klidná
idylka
mohla bych vše zapomenout
a zůstat tady
stejně mi to nikdo neuvěří

ale nedá se tu dýchat
nedá se tu žít
radši se vrátím dolů a budu doufat že
jestli se neutopím
jednoho dne
uslyším zpěv velryb
přidáno 19.12.2022 - 19:03
ukrytá v máku: Děkuji...
přidáno 19.12.2022 - 19:02
Sasanka: Je to tak, já moc děkuji za reakci.
přidáno 18.12.2022 - 00:54
Život se nedá ošálit, vším se musí proplout i za cenu nejvyšší. Až moc povědomé pocity. Díky za ten nadhled.
přidáno 17.12.2022 - 20:36
Tato mě pohltila. A ten závěr... ten si čtu stále dokola :)! Krása!
přidáno 17.12.2022 - 12:04
Mlčeti Zlato: Psavec: Díky moc.
přidáno 17.12.2022 - 12:03
zaseja: Ano, kéž by. Děkuji.
přidáno 17.12.2022 - 12:02
človiček: Já myslím, že v některých situacích je vlastně zdravá reakce zoctovat. Ne napořád, ale jako obrana. Navíc sladké a zralé víno ne každý ocení, a ne každý si ho zaslouží.
přidáno 17.12.2022 - 10:10
Dandy: Je to spíš jakási naivní snaha pokoušet se vidět v budoucnosti naději. Díky.
přidáno 16.12.2022 - 17:38
Moc pěkné.
Zpěv velryb bude vyjímečný zážitek.
přidáno 16.12.2022 - 13:18
Hezky jsi to poskládala.
přidáno 16.12.2022 - 10:17
Napsané nádherně a obsah... Asi každý má tisíc malých trápení a jedno velké (nebo dvě?)
přidáno 16.12.2022 - 09:07
Staň se vínem, sládneš, zraješ. Nezoctovati! Jednou budeš dopita k vysvobození a opita životem. Potkáš gurmána co tě ocení.
přidáno 16.12.2022 - 08:13
zaseja
kéž by to bylo tak snadné... děkuji

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V oku víru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Posel
Předchozí dílo autora : Důvěřivá

» nováčci
elerin
» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming