05.01.2023
9
Pohlédla jsem zlu do tváře
víc než jedenkrát
měla bych se leknout a utéct
místo toho konejším
černou díru jejich hrudí
nějak jsem si zvykla na to mrazení a strach

stále dokola odpouštím a zapomínám
vždyť jen potřebují trochu soucitu a něhy
ale
život už mě semlel s těmi mými ideály

důvěřivost
soucit
skromnost
vděčnost
odpuštění

HOVNO

měli pravdu
vážně je to cesta do pekel

otáčím se k těm ohňům zády
v bezčasí nad propastí
levituji
hledám jak přežít
v záchodové míse břichem vzhůru
pravda je
že někde hluboko ve mně
semínko zkažené zahnívá
bojím se, že jsem špatná
a pak tajně doufám
jestli si zaslouží lásku oni
tak i já
 08.01.2023 17:57
Leslie: Homér: jo a ten komentář nebyl myšlený blbě ale asi to bylo nevhodně takže se chci omluvit jestli se to něják dotklo .... to spojení je zajímavé ... slovo brutální je nevhodné ...
 06.01.2023 21:54
Silná...
 06.01.2023 16:37
Homér: Kéžby to bylo tak jednoduchý...
 05.01.2023 16:12
Kdyby se názvy těch dvou básní spojily bylo by to: raněná do pekel .... to je brutální slovní spojení
 05.01.2023 12:07
Nádherné, hlavně ten závěr...
 05.01.2023 09:14
 zaseja
ach...jak ti rozumím
 05.01.2023 08:50
Básníci by měli žít s básnířkami a poetky s poety a bylo by. Okolí je nějaké moc drsné.
 05.01.2023 08:21
Taky měním vyznání a levituji nad propastí. Jsem na dosah a nedosáhnu, Vykašlávám pocity a rozestupy. Hledám přístav a ani moje auto nenalézá místo na parkovišti. Kroužím v kruhu a palivo dochází. Znám pocit dravce nad zimní krajinou, hledáme spolu a všude jen zrní.
 05.01.2023 08:18
Každý...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.