22.01.2023
18
702 (21)
0
  
  
  
  
  
                    Dosáhnout zvuku v odcizeném domě
                    zůstane jen prázdná ozvěna
                    kterou si schováš v dlani
                    jak darovaný kamínek pro štěstí

                    v té chvíli jsme odraní z peří -
                    dotýkáš se naruby
                    mementa křehkého času
                    vyvrhnutého z břišní dutiny dne

                    do útrob prší březové listí

                    máme oči plné podzimu
                    a přibitý déšť na ústech

  
  
  
  
  
 21.08.2023 09:14
Těším se na podzim a stejně tak na další tvojí báseň.
 28.01.2023 13:43
Z(a)tracená Duše: Koala: Leslie: Moc vám děkuju za překrásná slova. Velmi mě těší, že vás oslovila :)!
 25.01.2023 21:42
Nádherná, silná, nutí k zamyšlení a k tomu se do ní vracet.
 24.01.2023 15:14
Tohle jsou skvělý metafory. Parádní, silný dílko...
 23.01.2023 17:27
Wow! Tak tohle má opravdu sílu. :O
 22.01.2023 19:45
Wota: Vojto, děkuju :)!
 22.01.2023 19:44
človiček: Tak to jsem moc potěšena :) :). Děkuju za hezký komentář :)!
 22.01.2023 19:43
zaseja: Podzim takový je... smutnokrásný :)! Díky za Tvou stopu :)!
 22.01.2023 19:42
Gora: Irenko, děkuju Ti velmi :)!
 22.01.2023 19:41
Dandy: Psavec: Děkuju, pánové :)!
 22.01.2023 19:40
Whetley: V čem Ti přijde zvláštní? Klidně to rozveď víc :).
 22.01.2023 15:28
zvlášntí
 22.01.2023 14:02
Krásná.
 22.01.2023 13:48
Trocha máku a svět je hezčí.
 22.01.2023 12:47
 zaseja
smutné... krásné
 22.01.2023 09:53
Vytváříš silné metafory, to se mi líbí, díky nim mají tvé básně švih a říz.
 22.01.2023 08:36
Pěkná
 22.01.2023 00:58
Hezká.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.