|
|
Dosáhnout zvuku v odcizeném domě
zůstane jen prázdná ozvěna
kterou si schováš v dlani
jak darovaný kamínek pro štěstí
v té chvíli jsme odraní z peří -
dotýkáš se naruby
mementa křehkého času
vyvrhnutého z břišní dutiny dne
do útrob prší březové listí
máme oči plné podzimu
a přibitý déšť na ústech
Z(a)tracená Duše: Koala: Leslie: Moc vám děkuju za překrásná slova. Velmi mě těší, že vás oslovila :)!
človiček: Tak to jsem moc potěšena :) :). Děkuju za hezký komentář :)!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oči podzimu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nepotkáme se
Předchozí dílo autora : Popaměti

