Neladí*

Ten kojot se mi tam nelíbí, nevadí tam. Co srnec? Ten taky štěká!

Skvělá! Nádherně živá, plná barevných obrazů i emocí. Zaujaly mě ty pomlčky před posledním slovem a přemítám, jestli mi uniká nějaký jejich hlubší význam.

Docela mě to vtáhlo, hlavně ta vtipně podaná myšlenka o plešatých, za kterou vidím mnohem hlubší význam.

Krásná a má hodně silných momentů a skvělých obratů. Ten začátek je úžasný!

Je to docela čtivě poskládané. Mívala jsem dost podobné pocity, dnes už spoustu věcí vidím jinak. A skoro bych se spíš přikláněla k homérovi. Lidé sami sobě dávají příliš velkou důležitost. Nicméně souhlasím s tím, že spoustu věcí ve svém životě může člověk změnit sám a psychika hraje velkou roli. Ale není to s ní tak jednoduché, ne všichni vycházíme ze stejných podmínek (nejen materiálních, ale i třeba vhodných pro zdravý psychický rozvoj) a v životě je i mnoho věcí, které člověk neovlivní bez ohledu na to, jak moc se bude snažit nebo jak o nich bude přemýšlet. Ale to už se asi zbytečně moc rozepisuju, mohla bych pokračovat hodně dlouze a to asi není potřeba.

Nejvíc se mi líbí ten začátek, cca první dvě strofy.

Zvláštní závěr, báseň končící otázkami. Líbí se mi.

Hanulka: Děkuji za niternou a upřímnou odpověď. Můj komentář se vůbec nevztahoval k tomu, jak báseň končí tématicky, spíš jen jakoby ten rytmus plynul v závěru jinak, než zbytek básně, což mi přijde trochu škoda. Každopádně rozumím zase o něco víc, díky.

Tahle mě zaujala. Malinko ten závěr mi nesedí, plyne jakoby jinak než ten zbytek, ale to je asi otázka vkusu. Hezká myšlenka, Hanulko.

Silná a něčím mi blízká.

Sasanka: Tady s tebou musím souhlasit:)

Krásná.

Nádherně nežná, ten cit z ní úplně prýští...

Ta druhá strofa je výborná.

První tři strofy jsou super, tam bych se klidně podepsala. Podobné téma ve mně teď taky rezonovalo. V druhé půlce mě sem tam něco rušilo, ale to vůbec nevadí, takhle je tvoje a bavila mě.

Já tomu pocitu dobře rozumím, a přenesl se na mě dokonale. Připomnělo mi to jednu mou dávnou báseň, sice vánoční místo jara, ale s podobným vyzněním. Vlastně je to velmi smutné, byť jaro krásné popsané. Ale to je možná právě ono, někdy je duševní bolest (třeba i potlačovaná) v kontrastu s něčím pěkným, co by v člověku MĚLO vyvolat pozitivní emoce, o to neodbytnější. Trochu působí jako počátek lehčí formy deprese (v případě, že by to byl stálý stav). Nemožnost prožívat pozitivní emoce. Je-li to ze života, přeji, ať je líp. To vypsání často pomůže…

Pardon za spam, nevím jak se to stalo, uaaaa

Zajímavá. Už jsem ji četla a něco mě tam rušilo. Teď čtu, že jsi smazal dva řádky a rozhodně ve mně závěr zanechal lepší dojem. V těch stínech se taky trochu ztrácím, ale bavila mě a nutí k zamyšlení. Zní hezky.

Bágl a rozplynout se v dálkách, taky bych šla. Hned a bez váhání. Hezky vystižený pocit, který znám. Ta předposlední sloka je fajn. Poslední se mi líbí nejvíc.

Skvělý obraty i atmosféra.