sokol a lípa: :-) To je taková ironie, no... že většinou píšu těm/o těch, kteří si to nejspíš nikdy nepřečtou. Každopádně díky!

Sasanka: LadyLoba: JKHartman: Díky moc! :)

Bojím se cokoliv napsat, ale zároveň by mi přišlo zbabělý a až nepatřičný nechat to bez reakce, když ty dokázala být tak odvážná. Už jen tím to napsat. Byla jsem tu, četla, vnímala a věřila ti každé slovo.

A ta forma skvěle doplňuje obsah. Na mě osobně ty kontrasty měly obrovský emoční dopad. Přeju ti, aby těch přítomností (snad jsem je správně pochopila) bylo co nejvíce, včetně té lásky a podpory, kterou z nich cítím. Dodávají naději i mně jako čtenářce, za to děkuji.

sokol a lípa: Tak teď nevím, jestli se chápeme, asi ne:)

GENIÁLNÍ.

Nalila jsem ji do sebe jako tu whisku. Moc dobrá, živá voda bych řekla.

Dobrá pointa.

Docela jí rozumím.

Moje každodenní frustrace

sokol a lípa: koiška: Jozef Brezovský: Díky moc za čtení i milé komentáře.

LadyLoba: Nebo jsi zapomněla na skafandr:) Nevadí.

Zajímavá, líbí se mi některé obraty, ale asi mi uniká, o čem to má vlastně celý být. Minimálně hledám, co je tedy to, co ty dva tedy spojuje - společné truchlení? Nebo to jsou dvě tváře jednoho člověka? Nevím, spíš tápu. Ale výklad by mě zajímal, myslím, že tam ten význam je a trochu mě štve, že ho nedokážu uchopit.

Celkem výstižná mini.

Psavec: koiška: sokol a lípa: Děkuju.

Jiří Turner: To je takový můj styl... volně a přesto tam ty rýmy jsou, v mojí hlavě to plyne ve svým rytmu, i když to třeba nesplňuje klasické poučky o rytmu. Díky.

koiška: Děkuju.

Psavec: Každý den aspoň jeden.

koiška: Díky!

Už ji hledám

Já zase s Holobytem měla na první čtení problém... přišlo mi tak jasné, co tím holobytem myslíš, že mi přišel ten poslední řádek nadbytečný a moc vysvětlovací. Dnes mi tam sedl. A pro samostatné čtení je tam určitě potřeba.

Taky souhlasím, že by mohly stát samostatně. Ale je skvělý je číst pohromadě, všechny ty odstíny emocí, které člověk ve vztahu k někomu může zažívat... Pobavila mě Postinspirační, to je takový můj přístup a humor nutný k přežití. :D

Jinak jim tak dobře rozumím... líbí se mi moc. Hned první mě překvapila tím, jak mě zasáhla. Už to neumím - skvělý! Někdy až trochu sebeironické vědomí sebe sama, oproti dřív, a stejně člověk některé věci neovládne. :-)

Sebemrskačská a Nad propastí mi přijdou výborně vyjádřené k takovému tomu stavu prohlédnutí iluzí, ale zároveň ještě neschopnost odejít. Teda v té druhé už je to spíš to hořké objevování vlastních sebeklamů. Baví mě ta hra s těmi frázemi, pojatými trochu jinak.

A závěr taky super. Nejlepší pocit.

Za mě celkově fakt výborný.