|
|
Ležím na posteli
jsem sama
je klid a ticho
jen za okny vítr láme duše stromů
Barevné konfety tančí v rytmu oslavných poryvů
a já se usmívám přes zavřená víčka
Chtěla bych tě na chvíli vidět,
ale vím,
že tenhle odliv ještě potrvá
Jenže najednou jsi tady -
smějeme se spolu jako před týdnem
říkáš, že jsi mě přijel uspat,
ale tvoje vůně mě probouzí
Chvěju se tichem mezi slovy
něha teče mými póry ven a zaplňuje celý prostor
jsem kapalného skupenství
Jsi přítomnější než kdy dřív
z očí do očí
z úst do úst
z klína do klína
Gravitační síla luny
tě přitahuje přes tisíc dvěstě šedesát osm kilometrů
a moje ruce
se stávají tvými
jsem sama
je klid a ticho
jen za okny vítr láme duše stromů
Barevné konfety tančí v rytmu oslavných poryvů
a já se usmívám přes zavřená víčka
Chtěla bych tě na chvíli vidět,
ale vím,
že tenhle odliv ještě potrvá
Jenže najednou jsi tady -
smějeme se spolu jako před týdnem
říkáš, že jsi mě přijel uspat,
ale tvoje vůně mě probouzí
Chvěju se tichem mezi slovy
něha teče mými póry ven a zaplňuje celý prostor
jsem kapalného skupenství
Jsi přítomnější než kdy dřív
z očí do očí
z úst do úst
z klína do klína
Gravitační síla luny
tě přitahuje přes tisíc dvěstě šedesát osm kilometrů
a moje ruce
se stávají tvými
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Gravitační : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Křižovatky II
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chechtalka [18], MrsPapi [13], Nasko [10], le-tulle [8], RathuVSoak [5]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

