přidáno 16.10.2025
hodnoceno 3
čteno 126(8)
posláno 0
Splývala jsem životem
naivně beztvará
a odevzdávala se
tobě
iluzi nás
světu a pseudoduchovním pravdám

falešným jistotám

dávaly formu
mé neviditelné identitě
zalepovaly ta rozervaná místa

dávno měla, ale nemohla dospět

něco zůstávalo
zaoblená flexibilní podstata
proto bez povšimnutí
nechávala jsem se tvarovat
podle cizích dlaní
i pěstí

vzpomínám
na ten sen o mýdlových bublinách
s tebou se proměnily na bílý mramor

a já si myslela
konečné vím kdo jsem

jenže jsem to nebyla já

ale mauzoleum

stejně dlouho jako naše manželství
trval i náš rozvod

stal se pro mě rituálem
obráceného pohřbu
přidáno 31.10.2025 - 15:19
Terri42: človiček: Díky za čtení.
přidáno 19.10.2025 - 23:54
Moc zaujalo... moc líbí....
přidáno 18.10.2025 - 00:16
Mně to teprve čeká...Bože pomóc!!!. Já chci ženskou. Ne slovo ,,ženatý" v kolonce občanského průkazu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Obrácená : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bez rámu
Předchozí dílo autora : Propůjčená

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming