Tato esej nechť je mementem pro všecky. Jak cítíte, že máte za nekym jiť, neco zrobiť, kurva běžte. Zůstanou vám potem jen oči pro pláč jak ně.

Zabil jsem už mnoho živočichů, neboť seču lúky a přestože se mi jich podařilo pár nepřehlédnout a zachránit, vždycky mě bolí smrt, kterou způsobím marně. Kéž duše vyletí a jde hledat novou schránku a náš vnitřní svět nekončí v rozsekaném kadavéru. Byl jsem též přihlížejícím úmorného pohřbení mušky zaživa pavoukem, jež ji uvěznil v bílé rakvi. Přestože jsem ji mohl zachránit, připadalo mi druidské nezasahovat. Napište mi do komentářů, co si o tom myslíte a dejte lajk a odběr.

*exaktní kalkulace **přibližný odhad

Mému bratranci Koubovi, ať sa uzdraví po pokusu o sebevraždu. Na motivy refrénu známé písně od Argemy.

Krásné Lilianě k svátku. :-))

Kapitola věnována elfce Lilianě ze severních Beskyd k narozeninám o Valentýnu, jež musela prožít prodejem mrtvých květin.

Další z těch, které bych chtěl zhudebnit. Poměry v naší zemi jsou nastaveny bardzo ekonomicky. Les je fabrika na dřevo, pole je fabrika na žraso (navíc téměř monopolizováno Babišem, jako i jiné oblasti) a na přirozenou funkci krajiny se zapomíná, staví se do pozadí.

Kapitola první, o alkopankáčství. Pozorně se, drahé děti usaďtě a pohodlně čtěte ty řádky pošetilé.

Pro všechny (pankáče)... :-)

Úvaha nad nejomílanějším tématem dnešní doby, volně k diskuzi. Uvedl jsem citaci a zdroj článku, který vystihuje malichernost většiny diskuzí o imigrantech.