Zamila: jaký aforismus myslíš?

Na mě osobně to zapůsobilo dost silně. A ten závěr... Tenhle svět je zatím stále o dualitě.

;-)

Líbí - moc :)

Jj, Vanovaso to vystihla dokonale :) Vždycky může být nějaké potom...

Díky, že jsi Franzovi moc neublížil ... :-) Připomíná mi to variaci na jeden muj aforismus dle Franze :-) Pěkný :-)

se divím, že si nesdělili věk už v internetové komunikaci.. :) to je myslím jedna z docela důležitých a používaných otázek, pokud se chci s někým seznámit..

no, máš tam dost překlepů.. ale jinak.. hmm.. tak jako.. asi to psaní odpovídá tomu, co a jak se dá v patnácti prožít.. je to takový dost syrový, lehce telecí.. a lehce divný.. (patnáct a šestnáct.. hmm.. nojono, asi se báli, že jim ujede vlak)

Krásná slova. Ano, taková očistná. Díky za ně :-)

PrimaDen: Tak to jsem rád... děkuju :-)

mannaz: Děkuji za komentář :)

nejdřív zastudila tím večerním chladem a ke konci mě krásně rozehřála, tou něžnou předtavivostí:)

Hezky zachycený moment :-)

Ten pocit moc dobře znám. Je-li člověk mezi lidmi, tak nějak se předpokládá, že nebudě sám/osamocen. A o to hůř pak vnímá, když to nesplňuje, když je vnitřně osamělý. Mnohem lépe se to pak snáší ve skutečné (fyzické) samotě.

Severak: A je to tam :-)

No jo... to bych teda nechtěla.

Ailin: Děkuju moc :-)

Yana: Tak to jsem vážně moc rád :-)

puero: Vnímám to úplně stejně. A docela se těším, až přijde čas Vivaldiho :-) Díky.

Amelie M.: Rozumím ti. Já tam právě proto vrazil to "brouzdání". Mělo to fungovat tak, že tam tak jako obchází a vyčkává. Že se teprv blíží. Taková ta večerní chvíle, kdy víš, že tma už přijde každou chvíli.
Moc díky za tvůj komentář :-)

Severka: ale výsledek často stojí za to...