Pavla358: Ano, každý si musí pomoci sám - a přece si všichni navzájem pomáháme, vlastně úplně vším... :-) Díky za komentář :-)

poll: Děkuji :-)

poll: Jsem ráda, děkuji :-)

Devils_PIMP: Máš určitě pravdu. Přišlo mi, že by této básničce příliš květnatá mluva spíš uškodila a skryla to, co nese. Pokud mi poradíš jak na to, budu moc rád :-)

Krása :-D

poll: Děkuji :-)

Lenča: "Jsme v tom sami a... přece ne" - přesné... Díky za souznění, Lenčo...

Amelie M.: Děkuji :-)

Orionka: Nemám nic proti Tobě, ani proti Tvému přístupu - jen bych si ráda ponechala právo na přístup svůj. Nemám prostě potřebu na svých básních ani na dílech druhých lidí cokoliv "vylepšovat": beru je takové, jaké jsou, a buď se mi líbí, nebo nelíbí. (To, co se mi "nelíbí", nepovažuju tím ale za "špatné" - jen to se mnou prostě nesouzní, nechápu to apod. - anebo, někdy, je to i proto, že se mě to něčím dotýká.)

:-D

Lenča: Yana: Díky za váš čas a vaše slova. Těší mě to :-)

zajímavý nápad :-D

Vím jaký je to mít strach s pavouků taky ho mám. jinak povídka se mi líbila :-)

velmi zajímavé :-) krásně napsané :-)

líbí :-)

:-) nejvíc se mi líbí první odstavec :-)

:-)

to byl tehdy hodně inspirativní den. Ještě jsem se úplně nevzpamatoval.

Jinak - interpunkce je zajímavý jinotaj. Pravdou je, že každý poeta má svůj vlastní svět, a někteří případi hned několik světů.

poslední verš tak rozbíjí metaforu a vrací do smutné reality Českých drah :-D

Takový je život,každý si musí pomoci sám,jinak moc pěkná báseň.