 27.04.2015 6 898(12) 0 |
Seděl jsem na louce plné neznámých květin,
té bílé, snad kopretině, květ otrhal,
miluje mě.
Poslední lístek se vyslovil a tiše padá do rosy,
ráno a chlad flirtují s letním sluncem,
medituji sám.
Vzepjatý kůň za mrak se vydává, stín zve,
pojď běhat po kopcích, travou a kvítím,
povezu tě.
Vítr ho odehnal, než stačil jsem odpovědět,
zase sám, jen včela a motýl,
sním sen.
Pojď a propleť své prsty s mými, ulehneme
a budeme se milovat, jen ptáci to uvidí
a budou závidět.
té bílé, snad kopretině, květ otrhal,
miluje mě.
Poslední lístek se vyslovil a tiše padá do rosy,
ráno a chlad flirtují s letním sluncem,
medituji sám.
Vzepjatý kůň za mrak se vydává, stín zve,
pojď běhat po kopcích, travou a kvítím,
povezu tě.
Vítr ho odehnal, než stačil jsem odpovědět,
zase sám, jen včela a motýl,
sním sen.
Pojď a propleť své prsty s mými, ulehneme
a budeme se milovat, jen ptáci to uvidí
a budou závidět.
Ze sbírek: 
02.05.2015 - 17:25Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V zahradě snů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Byl jsem hluchý
Předchozí dílo autora : U babičky
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o LUKiO :Náš milovaný benevolentní diktátor
