Svéhlavě věříš
že svět je slovem

Jo. A budu.

Nastřádané pocity pak vykvasí v nejlepší básně, pokud se do nich nedostane vzduch nebo červi..

Moc krásně napsané. Líbí se mi.

Krásne psanecké narodky Lucka, nech Ti to aj naďalej tak skvele píše! ;)

Krásné.

Nevím, jak reagovat na básně, které už nepotřebují žádný dodatek. Jestli budeš něco vydávat, dej vědět.

Chápu a rozumím povídce, která mě oslovila a rozesmutnila. Na podobný problém naráží autoři fanfiction, protože svět, ve kterém tvoří, je majetkem někoho jiného. (Dá se vlastnit idea?) Vznikají pak (dle mého názoru) hodnotná a nepublikovatelná díla, protože jejich převedením do alternativního autorského univerza a změnou jmen ztrácejí obrovský kus intertextuálních narážek a souvislostí. Je mi z toho (vzhledem k tomu, že jedno takové překládám do češtiny) smutno.

"Dnešek není svůdný, dnešek jenom je" a zítra už nebude.
A možná i ty nohy už budou vypadat zase jinak... Moc hezký střípek!

Yanishka: Díky… já toho tak všeobecně moc nenamluvím :)

Tom Cortés: Díky za koment.

Třetí slokou to asi mohlo skončit. Tam je silná pointa. Po ní jsem čekal, že ve čtvrté přijde nějaké překvapení nebo se pointa zesílí a to se ani náhodou nestalo.

*obavami!

A apoziopezi na závěr nerozumím. Má za tím něco následovat? Přijde mi to uzavřené.

Nenapadá mě víc, než prostě "super". Připomnělo mi to babiččina bratra, který byl kovářem v Počítkách ve Žďárských vrších. Po strýčkově smrti kovárnu prodali (nejspíš z ní je teď vystajlovaná chalupa) a tohle všechno je prostě pryč...

Už od rána přemýšlím, co na to říct. S tím názorem v názvu nesouhlasím. Žij tak, abys mohla psát a piš tak, abys mohla žít. Verše přece chodí samy. To jen když je nutíme, pronásledujeme a tvoříme si z nich povinnost a rutinu, schovávají se před námi.

Jinak jsem konečně přišel na to, co mi tvá tvorba připomíná. Měl jsem to podobné u Taron. Vidím v tom plátna Henriho Rousseaua. Takový de facto dětinský styl, ale plný barev, tvarů, drobných detailů, fantazie a života. Což je pochopitelně kompliment.

Ale blues, kde je kladen duraz na klisovite rymy jak bic.ae na odlehceni fajn

Verše pobíhající v Evině rouše rozhodně na múzu nezapomněly. Parádní přestava, ke všemu když je ten verš rodu mužského... :-))

To je super! Mám to podobně... :)

Hej!
Na mě z toho vyčuhuje blues.

Hezké. Zní to jako bys hledal vílu. Na začátku jsem si musela představovat, jak vyšlapáváš kopec jako pěšinku, chodíš tak dlouho, dokud tam nevyroste kopec. Ač jsem pochopila, že to tak nebylo myšleno, pobavilo mě to :)

Měsíc který vykvétá je krásný obrat. Rozhodně oslovila.

Působivá. Nechává hodně místa k prozkoumání.