Zdravím po delší pauze. Konečně mě zas oslivila múza. Hrůza.
přidáno 11.04.2026
hodnoceno 0
čteno 7(0)
posláno 0
Barvou z tvých slov,
poslepu kreslím tvůj autoportrét.
Zbavený chyb a zbavený vrásek.
Zbavený jizev z předešlých lásek.
Štětcem z písmenek utkaným,
ideál krásy si nakreslím,
na plátno skryté někde pod hrudní kostí.
S každým dnem obraz je krásnější, skvělejší,
tvá slova neslyšná hladí mě po duši.
Dovolím klíčiti semínku naděje,
rostoucí z podbřišku, květ k srdci putuje.
Hlavu pak zaslepí rozumné výroky,
okovy pochyb se rozetnou bez záruky,
že jednou přijde den,
kdy dokonalý Ten,
řekne: "Je mi už čtyřicet."
Obrovská kaňka se objeví na plátně,
mozek z opojení se probírá malátně.
Mě je dvacet-tři.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Autoportrét : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : V melounovém cukru

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming