Káva, čaj, pivo, bílej cukr
A ohnivá voda.
Trošinku.
Jednoho tajtrlika.
Nový skleničky
A stará plastová miska,
co ještě slouží,
A prosimtě, ste taky nemuseli chodit,
Když nic nechcete.
Trocha hudrování,
Sedí v čele stolu,
Jeho stolu, jeho domu,
Do kterého se lidi jako my chodí učit.
Ale poslouchej mě, víš houbeles,
Demokracie dycky končí před branama fabriky.
Moudrost za zamlženýma očima,
Chlapská siláckost,
Chlapecká nerozvážnost.
Musim nejdřív nařezat to dřevo,
Jako každej rok ve kterém se ruce netřásly,
A jako každej rok i když se třesou.
Viděl toho míň než chtěl
A stejně ví víc než dost.
A lidi se k němu chodí učit
Hudrovat, rozumovat,
stárnout a nezestárnout.
Ale jestli to víno votevřu,
Tak si ho taky vypijete!
A ohnivá voda.
Trošinku.
Jednoho tajtrlika.
Nový skleničky
A stará plastová miska,
co ještě slouží,
A prosimtě, ste taky nemuseli chodit,
Když nic nechcete.
Trocha hudrování,
Sedí v čele stolu,
Jeho stolu, jeho domu,
Do kterého se lidi jako my chodí učit.
Ale poslouchej mě, víš houbeles,
Demokracie dycky končí před branama fabriky.
Moudrost za zamlženýma očima,
Chlapská siláckost,
Chlapecká nerozvážnost.
Musim nejdřív nařezat to dřevo,
Jako každej rok ve kterém se ruce netřásly,
A jako každej rok i když se třesou.
Viděl toho míň než chtěl
A stejně ví víc než dost.
A lidi se k němu chodí učit
Hudrovat, rozumovat,
stárnout a nezestárnout.
Ale jestli to víno votevřu,
Tak si ho taky vypijete!
18.07.2017 14:45
casa.de.locos: Obávám se, že vydání se moje básně jen tak nedočkají, ale děkuju moc za komentář. Kdyby náhodou, ozvu se :D
18.07.2017 14:42
Zamila: To je pro mě velká poklona, když se líbí i když se mine stylem. Děkuju!
03.07.2017 21:31
Zamila
Totálně mimo muj styl, ale fakt se mi to líbí. Je to neskutečně lidský. Moudrý a bez falše.
22.06.2017 11:08
Yasmin
Hezky jsem se začetla, tvá slova působí nenuceně, baví mě :-).
21.06.2017 13:08
Nevím, jak reagovat na básně, které už nepotřebují žádný dodatek. Jestli budeš něco vydávat, dej vědět.
20.06.2017 12:58
Nenapadá mě víc, než prostě "super". Připomnělo mi to babiččina bratra, který byl kovářem v Počítkách ve Žďárských vrších. Po strýčkově smrti kovárnu prodali (nejspíš z ní je teď vystajlovaná chalupa) a tohle všechno je prostě pryč...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.