|
Spousta pocitů a žádný příliš konkrétní
|
Možná že tušíš
tam někde mezi
muškátem a růží
jaká a proč
nám rozdal osud jména
Své vlastní neznáš
Říkáš si Unavená
Svéhlavě věříš
že svět je slovem
Barevným slovem
z úst pěvce nebo básníka
Kdo smí tě najít
Budíš se s tváří
obrácenou k ránu
a přece míříš
tam odkud každý utíká
23.06.2017 07:34
casa.de.locos: Tak to se mi už taky párkrát stalo. Asi to chce čistý suroviny, správnou teplotu a moc často do toho nevrtat :-)
21.06.2017 15:38
Svéhlavě věříš
že svět je slovem
Jo. A budu.
Nastřádané pocity pak vykvasí v nejlepší básně, pokud se do nich nedostane vzduch nebo červi..
že svět je slovem
Jo. A budu.
Nastřádané pocity pak vykvasí v nejlepší básně, pokud se do nich nedostane vzduch nebo červi..
18.06.2017 09:26
lidus: No, tak teď přemýšlím pro změnu zase já, co říct. Těší mě to. Moc. Tak ať žijí romantické duše. Mám taky jednu takovou.
18.06.2017 09:20
Yasmin: Jsem moc rád, že se ti líbí. Je to jenom taková hrstka nastřádaných pocitů, které do sebe nějak zapadly. Děkuju :-)
17.06.2017 15:38
Už dva dny přemýšlím, co napsat. Napadají mě jenom takové infantilnosti, jako že za takovou báseň šla bych světa kraj... Prostě není co dodat, umíš se trefit do černého středu staré romantické duše.
16.06.2017 14:56
Yasmin
Moc hezky plynou... tvá slova. A lehce. Opravdu jako z úst... šikovného pěvce :-) Krásně pocitová :-)!
13.06.2017 19:09
Amadeo´´: Jistěže nebude. Taky jsem obvykle se svými pocity radši sám. Děkuju za nakouknutí a těší mě, že zaujala :-)
13.06.2017 11:20
Já po přečtení této básně jeden konkrétní pocit měl, ale snad nebude vadit, když si jej nechám pro sebe. Je moc hezká, líbí se mi zejména druhá polovina...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.