tvé psaní je zajímavé tím, že se vymyká většině a nutí člověka přemýšlet.. brian molko - netušila jsem dodnes, kdo to je.. používáš dost cizích slov, ne všechna znám a občas musím použít google, aby mi pomohl s porozuměním tvého textu :) miluju některé tvoje myšlenky "Jsem tu jen já a zodpovídám jen za sebe. Ale není to smutné. Právě díky tomu mám jistotu, že to, co dělám, má smysl a není to jen iluze vymyšlená někým jiným." .. zrovna o tom jsem dnes ráno uvažovala, takové malé deja vu.. vždy může přijít chvíle, kdy už nebudeme moci říct "já tomu nerozumím, udělej to ty".. je dobré se učit a dělat nejenom to, co se nám líbí, ale i to co je důležité a na co stačíme.. jsme to pak my.. a ne jen iluze, vymyšlená někým jiným.. " Připadám si trochu jako trosečník. Ten se o sebe také musí postarat sám, ale činí ho to snad androgynním?" .. s tím se zosobňuji..
ty tvoje "ulítlý" myšlenkový pochody, který mi jsou tak blízký - ovce a sociální síť.. ta vnímavost vůči hmotným věcem - boty, kterým důvěřuješ.. i myšlenka o iluzích mi je blízká.. ty jsi prostě neuchopitelný/á a o tom to celý je! a ta tvoje "oblečená těla" mne budou vždycky dostávat :))
ty tvoje "ulítlý" myšlenkový pochody, který mi jsou tak blízký - ovce a sociální síť.. ta vnímavost vůči hmotným věcem - boty, kterým důvěřuješ.. i myšlenka o iluzích mi je blízká.. ty jsi prostě neuchopitelný/á a o tom to celý je! a ta tvoje "oblečená těla" mne budou vždycky dostávat :))
kmotrov: když se na to dívám zpětně, mně se asi nejvíc líbí první miniaturka.. úplně to cítím.. :)
a s haiku to nemá moc společného, krom počítání slabik.. njn, haiku je prostě dřina :) s tím zachycením okamžiku.. přesně tak to je.. nemá popisovat emoce, má je ale vzbuzovat atd. .. je to vymakaná forma, ale cizinci k ní mají na sáhy daleko, no..
díky :)
a s haiku to nemá moc společného, krom počítání slabik.. njn, haiku je prostě dřina :) s tím zachycením okamžiku.. přesně tak to je.. nemá popisovat emoce, má je ale vzbuzovat atd. .. je to vymakaná forma, ale cizinci k ní mají na sáhy daleko, no..
díky :)
Mě se nejvíc líbí poslední. Haiku by podle mne nemělo směřovat od někud někam, ale zachycovat kouzlo přítomného okamžiku. A to na mne vystupuje z toho třetího. Na někoho jiného může působit zas jiné, je to o naladění.
Navíc, básním o lásce taková prostá popisnost sluší.
Navíc, básním o lásce taková prostá popisnost sluší.
A dílky puzzlí divoce tančí. :-) To zase prolétlo mou hlavou. ;-)))
Protestní báseň, pokud rukama neumíš dřít někde na poli není důvod protestovat, můžeš s tím začít (nebo cokoli jiného proti čemu protestuješ).
Marnost, která se skrývá za pozérským smíchem?
Nemám co bych vytknul.
mohl bys to umocnit opakováním:
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska...
ale na to můžeš mít jinej pohled.
Nemám co bych vytknul.
mohl bys to umocnit opakováním:
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska...
ale na to můžeš mít jinej pohled.
Rozhodně to je zajímavé.
...osobám bez ztrát, bez zisků.
Záměrně si obžalovala průměrnost, nebose ti to tam jen tak hodilo?
V první sloce jsi žalobce ve druhé si pokorně sedáš na lavici obžalovaných. To je dobrý!
Vázaný verš je háklivý na rytmiku, ve druhé sloce bych viděl v tomto směru rezervy.
Ale snese to víc, než trochu kritiky.
...osobám bez ztrát, bez zisků.
Záměrně si obžalovala průměrnost, nebose ti to tam jen tak hodilo?
V první sloce jsi žalobce ve druhé si pokorně sedáš na lavici obžalovaných. To je dobrý!
Vázaný verš je háklivý na rytmiku, ve druhé sloce bych viděl v tomto směru rezervy.
Ale snese to víc, než trochu kritiky.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Siggi [16], xdarebak [16], horkosladka.symfonie [13], Opisovatel33 [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

