koiška : zní to jako krásná poezie, jemná, zasněná a plná romantiky přírody i lidského citu. Ta lehkost, s níž se prolíná zvuk zvonku v trávě s obrazem modrého kvítku v klopě, vytváří kouzelnou atmosféru. Moc líbí a díky. Hezký den !
Jééééééé. To se mi líbí. Milé po ránu. Tak krásný den.
Mám vlčí máky spojené s touhle písničkou: https://m.youtube.com/watch?v=W1tLIQbpwbY
Kdysi jsme ji hráli kamarádovi na svatbě. Jestli je někdo ukázkovej šovinistickej macho, je to určitě on a jeho tatík. Tenkrát ale brečeli oba. A před 14 dny, když jsme na Dunaji přivožralý u ohýnku vytahovali starý vykopávky, přistihl jsem ho, jak řve zas. Ani nevím, proč to píšu. Jen mi to tak naskočilo po přečtení. Promiň :)
Kdysi jsme ji hráli kamarádovi na svatbě. Jestli je někdo ukázkovej šovinistickej macho, je to určitě on a jeho tatík. Tenkrát ale brečeli oba. A před 14 dny, když jsme na Dunaji přivožralý u ohýnku vytahovali starý vykopávky, přistihl jsem ho, jak řve zas. Ani nevím, proč to píšu. Jen mi to tak naskočilo po přečtení. Promiň :)
Hanulka: Díky, až na tu poslední větu se shodneme a to jsem moc ráda. Ten závěr to předchozí prohlášení ale trochu popírá. Vím, že jsem v básních hodně osobní, ale přesto básně nejsou deník a lyrický subjekt a autor nejsou totéž. Ozývám se s tématem, které považuju za důležité, a které zdaleka přesahuje mou osobní zkušenost a chápu, že může být nepříjemné o něm číst - nikoho do toho ale nenutím. Jen bych ráda uvedla na pravou míru, že to, jestli se trápím nebo ne a kam to případně vede, opravdu z nějakých psaneckých střípků není (a nemá být) vidět a sdílením svých textů ani nikoho nevybízím k tomu, aby to hodnotil. I tak děkuji za přečtení a za starost.
Leslie : pravda někdy krvácí. Někdy křičí. A my máme odpovědnost ji vidět, bez výmluv, bez omluv pro zlo. Ne, žádné zlo se nedá ospravedlnit podobnými výmluvami. Představa, že oběť si něco „zasloužila“ nebo „vyprovokovala“, je nebezpečná a nesprávná. Dokola se tím trápíš a pořád dokola a to nikam nevede, bohužel.
Sejdou se jenom na okamžik, jak je to vzácné, tyhle chvilky svítání.
Minulost nechat minulostí a jít dál...Líbí se mi tvá báseň
Míra97: Děkuji - posvítit si k sobě dovnitř a najít svoje světlo.
Jo, v Počátkách byla a možná ještě je jedna alej ..

