Jak jsem zmerčil nadpis, hned se mi vybavilo Mesto spí od Mekyho Žbirky. Co do nálady to máš podobné. Co do básnické ekvilibristiky je to ale docela jiný jazyk. Leckdy jsou pro navození ponurosti v básni zastaralé archaismy jako rov, úd, apod. asi vhodné, ale neměl by z toho dneska vzejít klon E.A. Poa. Leckdy se hodí i očesat stará klišé jako třeba mrtvá nevěsta. Ale nemělo by pak čtenáři cukat v koutku a vynucovat úsměv, pokud chceš nastolit ponurost. Noa ta gramatika... hm, ta taky spíše pobaví, teď myslím ten neplánovaný dadaismus jako nenasytný tlama, nebo toliko neviných duší... Takže, ano, zajímavé, ale jestli se básnický záměr vydařil, nevím. Co myslíš ty?
Velmi interní výpověď a krásně napsaná. Líbí se mi a hezký den.
hustý ... a bohužel, musí to asi okuist sama ... a kdoví jestli prozře
Milé, všechno pěkně vystižené. Hezky řečeno "probudí radost a pocit jistoty" u té 4.
Yana : metaforická fráze, často označující přechod mezi dnem a nocí, plný tajemství a emocí

