|
Někdy je za obrazem víc než vidno jest.
 31.05.2025 2 26(5) 0 |
Plátno v rámu tiše křičí
závidí světlu barvy, tóny...
že mělo by zůstat prázdné
jej týrá a ničí.
A tu se to stane..
čísi ruce uchopí jej - a
i samotný rám zavnímá chvění,
to prosím iluze žádná není.
Kdosi dotkne se jej měkce
a poprvé tahy štětce
jemně barvu vtiskne do tkáně.
Ten letmý styk umělce
s bílou plochou vzápětí ustane.
..to rám ztratil své panenství,
vděčně saje barvu
a pod vůní rozpouštědel
taje v emfórii zrodu
nebrání se - vlhne
mlčky se odevzdává.
Ta bílá plocha pannou již není
obrazem se stává.
V zápětí čeká jej rozuzlení
v podobě polibků barev
tvář se mu mění.
Štětec, floutek s hustým knírem
posléze začíná býti drzí.
Čí pak ruka jej svírá, vede drží ?
Je to muž či žena?
Záměna není vyloučena,
však něha napoví a pan Rám"
už si je jist- prostě ví,
že má poměr s umělkyní
malující portrét své lásky
a ta bez nadsázky ji skrze
oči načrtnuté již téměř vidí !
Ano vidí ji!! Ona
do tváře mu hledí,
po skráních vlasy načesává
rozvážně volíc barvy.
Je dlouho s ním, však přesto sama
..den, dva, tři v malování, milování
ta žena neustává- oba pláčou
každý po svém.
On totiž zemřel"..
když za ní běžel.
Teď v stojanu stojí
už se nebojí...
Jak ráda ho měla
lépe vyjádřit již neuměla,
závidí světlu barvy, tóny...
že mělo by zůstat prázdné
jej týrá a ničí.
A tu se to stane..
čísi ruce uchopí jej - a
i samotný rám zavnímá chvění,
to prosím iluze žádná není.
Kdosi dotkne se jej měkce
a poprvé tahy štětce
jemně barvu vtiskne do tkáně.
Ten letmý styk umělce
s bílou plochou vzápětí ustane.
..to rám ztratil své panenství,
vděčně saje barvu
a pod vůní rozpouštědel
taje v emfórii zrodu
nebrání se - vlhne
mlčky se odevzdává.
Ta bílá plocha pannou již není
obrazem se stává.
V zápětí čeká jej rozuzlení
v podobě polibků barev
tvář se mu mění.
Štětec, floutek s hustým knírem
posléze začíná býti drzí.
Čí pak ruka jej svírá, vede drží ?
Je to muž či žena?
Záměna není vyloučena,
však něha napoví a pan Rám"
už si je jist- prostě ví,
že má poměr s umělkyní
malující portrét své lásky
a ta bez nadsázky ji skrze
oči načrtnuté již téměř vidí !
Ano vidí ji!! Ona
do tváře mu hledí,
po skráních vlasy načesává
rozvážně volíc barvy.
Je dlouho s ním, však přesto sama
..den, dva, tři v malování, milování
ta žena neustává- oba pláčou
každý po svém.
On totiž zemřel"..
když za ní běžel.
Teď v stojanu stojí
už se nebojí...
Jak ráda ho měla
lépe vyjádřit již neuměla,
01.06.2025 - 23:09» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
