Moudrost opustila lidi.
Jak postevnik žije .za činy lidstva se stydí.
Lidskost pohltila nelidskost.
Svět jak ohlodaná kost.
Úly zeji prazdnotou.
Duše se opklopují samotou.
Krajina zalevána do betonú.
Krajem světelkují blesky.
Domy se otřásaji silou hromů.

Jistě že existují, jen se těžko poznávají. A jsou tak duchovní, že se nedají zbalit.

Na cestu padl list,
dovyprávěl ...

Proč má člověk vlasy?
Už nikdo neví, zkuste
však dotek a letmé
políbení.

bazi: Punťo!:-P

Když objimá láska.
Netřeba mnoha slov.

Dandy: bože, na tuhle jsem úplně zapomněla! :) ještě, že ty básničky člověk píše, jinak by ty aha momenty leckdy asi zapomněl.

Pěkné.
Odedna se odráží pro nové,bouřky poznání,že vše není jen snové.

Dobrá mini.

Evža: .Ano je zajimavé tohle pozorovat. Líska dub.jedle smrk,mezy tím proplouvá od hřivnáče brk.
Hmyzu rej odlesk křidel jak kapek rosy.
V jahodovem listí stíny si hrají.
Pavučinka jak napnutá struna.
Kruhy bodlákového chmýří plují jak koráb
vzdušný ,kotě sním
hrát chce na honěnou.
Na balvanu u jezirka
vyčkává skokan.
Slunce se sklání.
Stíny dál si hrají.
Slunce a vánek
jim dopřávají

Idara: Děkuji!

Dandy: To je pravda:-)

Dobře se četlo. Vtáhlo.

Povedená.

Zajímavé.

Jen musi foukat vitr.

Zanechává ve mně hrozně moc pocitů. Určitě se k ní ještě vrátím.

Zaujala, bezva.

Dobrá mini.

Přesně tak.