|
můj malý pokus přiblížit se Erbenovi
|
Šeřilo se šmátravě
Tu květnovou neděli
Přesto dole v trávě
čtyři hoši seděli
čtyři hoši jedna dívka
na káče točí se cívka
toč se káčo toč
nikdo neví proč
úder zvonu prvý zněl
smích na to zapomněl
toč se káčo, utíkej
po stráni si naříkej
druhý úder znenadání
odbíjelo to klekání
A na kraji té mýtiny
vidět divné ženštiny
v divém otrhaném hávu
starou svoji skrývá hlavu
třetí úder duní travou
a stařena kývá hlavou
hávu temná tíž
sune se blíž a blíž
Toč se káčo vrť
ať nestihne tě smrť
první kratší zvonu hlas
a baba blíže děcku zas
křivolaké údy táhne
když na první děcko sáhne
druhý kratší zvon zní
píseň dechu poslední
temnota dítko chápe
po posledním už se sápe
poslední zní kratší zvon
není více káči shon
od potemnělé vesnice
tmou temná klekánice
nohy jak seschlé větvičky
a na mýtině – už jen botičky
Ze sbírky: Věnec
30.06.2026 13:37
Psavec: Děkuji. Mimochodem zajímavost Polednice byla démon i pro dospělé - šlo o varovaní před úpalem popř. úžehem v létě na poli...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.