Škoda těch klišé, třeba zlomilo mi vaz není zrovna originální. Zkus to říct po svém, jinak, a bude to super.
A v duších roztopíme kamínka svých srdcí aby zbylo teplo pro obejmutí.
Hluboké, opravdové....pepř do toho ale nesypej. Vše je volba. Přijmi pohlazení a v zádech se narovnej. Klíště odpadlo jen po nasátí.
Co se týče té dračí smečky, přečti si zápletku (Plot) https://en.wikipedia.org/wiki/Miss_Kobayashi%27s_Dragon_Maid . Možná na to získáš nový pohled...
Připomnělo mi to medvídka Pú, jak přemýšlel, co znamená ustavičné bzučení. Ale když se nad tím hlouběji zamyslím, je to báseň hodně otevřená novým významům. Co když je „ona“ dopravní značka „Stůj! Dej přednost v jízdě“ a „on“ je řidič automobilu? Jenže to tam pak zase nedává smysl to ticho, protože jedoucí automobil vydává hluk. Možná byla „ona“ dopravní značka zakazující vjezd do lesa, kde bylo zrovna bezvětří, takže tam bylo ticho, které pro zvířata něco znamenalo, a „on“ byl bezohledný motocyklista, který to ticho zničil...
A pak je tam samozřejmě ta skrytá zpráva ve zvětšených písmenech, ale ta mi celkem nic neříká.
A pak je tam samozřejmě ta skrytá zpráva ve zvětšených písmenech, ale ta mi celkem nic neříká.
Sice nerozumím tomu kusu zlata (tuším, že to bude nějaká metafora, ale nedaří se mi vymyslet jaká), ale jinak se mi ta myšlenka líbí, tím víc, pokud není míněna vážně. Kdyby byla míněna vážně, vadilo by mi tam to násilí na konci, ale pokud nejde o skutečné násilí, ale jen o vyjádření pocitu a nutkání, líbí se mi to; já mívám někdy podobné nutkání plesknout lidi po tváři, aby se probrali a nad sebou zamysleli...
Psavec: tak, tak...zhruba od poloviny života by se vzpomínat mělo, jednak už je na co a druhak se může čék z prožitého poučit, popř. se vyvarovat chyb - špatných rozhodnutí!
Dlouho mne tu nic tolik nezaujalo. Je to napsané neotřele, s fantazií, nic nepřebývá, je to autentické. Nemám moc rád zbytečné hraní s fontem, ale tady to krčící se snad výborně vystihuje nedůvěru v sebe.
Každý v tom nějak plaveme, báseň je to skvělá!
Každý v tom nějak plaveme, báseň je to skvělá!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Takari [12], Moliére.... [8]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

