Kdo jinému jámu kope, sám do ní padá. Snad dosud mělká , k vyškrábání schůdná. Báseň trefná Nostradamova.
Na některá vyřknuta slova by měl být zbrojní pas.Doslova dokážou zabít . Sebeobrana je nutná.
Paci: dovolím si ocenit tvůj smysl pro humor...hlavně ta pobídka: „Jen tak dál!” a ještě v kombinaci se zmínkou o potenciálu, jeví se ve světle mé (dnes již vlasaté) tvorby textů, velmi zábavnou :-)
Skvělá báseň, líbí se mi tvůj slovosled a přesnost veršů. Jen tak dál, taková tvorba má potenciál.
Dandy: Moudrost opustila lidi,
zákeřnost kolem slídí.
Vzdělanost upadla do prachu,
pohlcena temnotou a strachu.
Úly zejí prázdnotou,
školy zejí prázdnotou,
duše obklopena samotou.
Krajina zalévána do betonů,
postrachem přírody bez bontónu.
Krajem světélkují blesky,
zítra bude zase hezky.
Domy se otřásají silou hromů,
pokáceli tisíce nevinných stromů.
zákeřnost kolem slídí.
Vzdělanost upadla do prachu,
pohlcena temnotou a strachu.
Úly zejí prázdnotou,
školy zejí prázdnotou,
duše obklopena samotou.
Krajina zalévána do betonů,
postrachem přírody bez bontónu.
Krajem světélkují blesky,
zítra bude zase hezky.
Domy se otřásají silou hromů,
pokáceli tisíce nevinných stromů.
Dandy: Pěkné. Trochu mě mrzí že i pravdivé.
Moudrost opustila lidi.
Jak postevnik žije .za činy lidstva se stydí.
Lidskost pohltila nelidskost.
Svět jak ohlodaná kost.
Úly zeji prazdnotou.
Duše se opklopují samotou.
Krajina zalevána do betonú.
Krajem světelkují blesky.
Domy se otřásaji silou hromů.
Jak postevnik žije .za činy lidstva se stydí.
Lidskost pohltila nelidskost.
Svět jak ohlodaná kost.
Úly zeji prazdnotou.
Duše se opklopují samotou.
Krajina zalevána do betonú.
Krajem světelkují blesky.
Domy se otřásaji silou hromů.
Jistě že existují, jen se těžko poznávají. A jsou tak duchovní, že se nedají zbalit.
Proč má člověk vlasy?
Už nikdo neví, zkuste
však dotek a letmé
políbení.
Už nikdo neví, zkuste
však dotek a letmé
políbení.
Dandy: bože, na tuhle jsem úplně zapomněla! :) ještě, že ty básničky člověk píše, jinak by ty aha momenty leckdy asi zapomněl.
Pěkné.
Odedna se odráží pro nové,bouřky poznání,že vše není jen snové.
Odedna se odráží pro nové,bouřky poznání,že vše není jen snové.
Evža: .Ano je zajimavé tohle pozorovat. Líska dub.jedle smrk,mezy tím proplouvá od hřivnáče brk.
Hmyzu rej odlesk křidel jak kapek rosy.
V jahodovem listí stíny si hrají.
Pavučinka jak napnutá struna.
Kruhy bodlákového chmýří plují jak koráb
vzdušný ,kotě sním
hrát chce na honěnou.
Na balvanu u jezirka
vyčkává skokan.
Slunce se sklání.
Stíny dál si hrají.
Slunce a vánek
jim dopřávají
Hmyzu rej odlesk křidel jak kapek rosy.
V jahodovem listí stíny si hrají.
Pavučinka jak napnutá struna.
Kruhy bodlákového chmýří plují jak koráb
vzdušný ,kotě sním
hrát chce na honěnou.
Na balvanu u jezirka
vyčkává skokan.
Slunce se sklání.
Stíny dál si hrají.
Slunce a vánek
jim dopřávají

