Zebou mě nohy

Roztomilé čtyřverší. Vypadá to jako hříčka a při tom...

Malovat malíčkem obrázky do písku.
Je třeba byt nablísko ohnisku.
Provázet pohledem jiskry co odletí.
Naděje nevzdávat,nežít jen v napětí.
Nenechat nasadit svěraci kazajku.
Lépeje s kaminků,poskládat mozajku.
Možná se dějje co nitro neví.
Někdy se život chová jak němí.

Lidé bez lásky nepřežívají. Jsou láskou a proto ji nedostávají. Náš problém je, že jí neumíme dávat a snadno jí přehlídneme, protože je naším odrazem a tak to zrcadlo nebereme vážně a hledáme cosi schované za jeho rámem. Marně a zbytečně dlouho.

Tohle je pěkně nakročeno k popovému hity. Myšleno v dobrém.