Naštěstí se básněmi nebohatne

Sagittarius: Moc děkuji :)

Tak to je.... paráda:)

Ginnare: Určitě toužím po každém komentáři. A ty kritické jsou cennější. Když je to čerstvý čtenářský dojem, super, sem s ním! :)
Na vysvětlení, vybrala sis ke komentování dílko sepsané k anonymnímu dni, trochu provokaci, trochu legraci. Vzbudilo tehdy až nečekaný ohlas, který si ani nezasloužilo.

Koukám na komentáře a až na pár výjimek je to jen nostalgické žvatlání... neubránil se mu ani kmotrov. Pravda, zachránil to tím citátem Mirka Kovaříka...
Je to takové suché... atmosféru "pajzlu Xté cenové skupiny" má rád... má klobouk... má šálu... patlá se ve svých pocitech... aha! To musí být básník... určitě! Nebo že by pozér? Ne... bude to básník duše rozervaná...
Někdo by řekl suché... klišoidní... neurazí... nenadchne...
Té atmosféry trochu přidat a řádně protřepat...


Vážně toužíš zrovna po tom, co se honí v mé hlavě?

kmotrov: Děkuji. Ten citát se mi líbí. Trochu se tím vysvětluje, proč teď zrovna moc básní nepíšu :).

Mám rád pajzly a sedám si do kouta odkud pozoruju ruch, mám rád nádražní hospody. Ale jako člověk poněkud vzdálen civilizaci si této rozkoše moc neužívám. Spíš si sednu ve vedlejší vesnici sám stranou a koukám přes fotbalové hřiště do krajiny a stávám se večerem. S podobnými básnickými osamocenými radostmi má žena problém. Brzy kouzlo pokazí nějaký chlap "Proč tu sedíte tak sama, dejte si se mnou panáka..."
Báseň je o osamění, které možná poezie potřebuje. Vždyť nestor české poezie Mirek Kovářík tvrdil, že poezie je zveřejňování samoty.
Prima.

Immotyob: Děkuju za přečtení i komentář... a zaplivaný hospody určitě ještě někde jsou, jen hledat :)

hezký - připomíná mi to moje studentský léta - jen bez těch šál, klobouků a póz - ale ty zaplivaný hospody mi chybí ...

ŽblaBuňka: taky jsem koukala... asi živý téma :)

koukám, že jsi mocně rozvlnila hladinu ;o ))

Severak: Hm. A prachy taky ne, vyzkoušeno na sobě :D.

bludička: Děkuji, že jsi sem zabloudila... :)

Amelie M.: Vystihla jsi to přesně. V nešťastném stavu jde psaní tak nějak samo, víc autorů tady by to asi potvrdilo. Ale že by nešlo psát jinak, to si zas nemyslím, i když to v té básni říkám :). Dík!

Singularis: Ono bohatnout psaním je asi obecně těžké, ale zrovna u scénářů bych řekla, že je docela slušná šance. Z básní se dají zpeněžit asi jen písňové texty, ale to je zas trochu jiná disciplína...

casa.de.locos: Díky, to potěšilo.

Yana: Moc děkuju, mrzí mě, že jsem na srazu nebyla. Ale hádám, že tam bylo poetů i víc...

DDD: A navíc jsou to občas děsní lháři, takže všem dílům tady určitě nevěř. Dík za komentář!

Nikytu: Ano, je to takové těžkopádné. Slepenec dvou nápadů, který jsem dala dohromady kvůli anonymnímu dni - přišlo mi, že se k němu tematicky hodí. Asi jsem si s tím měla víc vyhrát.

oslov radek: Děkuju!

Homér: Naprosto souhlasím.

štiler: Krásná reakce, dík! Asi to ode mě byla trochu póza, ono když se prakticky k čemukoli vyjádříš, vždycky se k té věci nějak postavíš a pak si tam tak jako pózuješ... A já radši pózuju a nechám se následně trefovat, než abych se vyhýbala vyjádření, i když tím jasným vyjádřením znásilňuju i vlastní myšlenky, které zase tak jasné a zkrocené do tvaru nikdy nejsou... ale prostě myslím, že vyjádření má být hlavně jasné. To byla poněkud obecnější reakce, nejde jen o tohle dílko, které bylo inspirováno hlavně anonymním dnem a ani jsem nečekala, že vzbudí takový ohlas.
Krásnou definici básníka jsem kdysi četla u Salingera, konec tvého komentáře mi ji připomněl.

souhlasím s tím, že se básněmi nezískává láska. Vyzkoušeno na lidech.

Líbí...

.. cítím z ní myšlenku, která je asi docela známá, ale momentálně ji neumím dost dobře uchopit.. vlastně je o tom, že ve smutku či jisté vnitřní rozháranosti, jinakosti, osamělosti, se píše tak nějak snadněji a často vznikají skvělá díla, zatímco ve stavu radostném to jde o něco hůř.. mně se líbí, přestože myslím, že básníci mohou vypadat i jinak, pro mě má hlavu a patu a navíc umí vykreslit zajímavý obraz..

Zaujalo mě zjištění, že básněmi se nebohatne a nezískává láska. Myslím, že scénáři se také nebohatne (pokud nejsou zrovna k Hollywoodskému velkofilmu), jak je to s láskou, ještě uvidím...

líbí se mi, živý obrázek, nabízí myšlenku se kterou možno nesouhlasit, nastavuje zrcadlo křivé hubě patosu, ale nevnucuje

Blbne mi mobil, měla jsi být na srazu, možná vzhledem bys tam našla jednoho poetu a pak blázny s velkým srdcem :-)

Hm, tohle jak znám Orionku bude trochu hlubší, nejde jen o toho rozervaneho, zoufalé poetu. I když si myslím že to je ten opravdový z nás, jednou jsem napsala ze jeden zdejší psanec je možná tím největším poetou z nás,je to právě proto že jeho básně jsou plné nepochopení, hledání,

Jak to tak čtu, začínám být skoro rád, že moc básníků neznám. Musejí to zřejmě být strašně smutní a negativní lidé.

Chybí mi tam víc hravosti a básnění. Takto mi to přijde spíše jako pár vět rozsekaných do řádků než báseň.
Ústřední motiv je ale v pořádku, k tomu se klidně můžeš ještě jednou vrátit.

ale povznáší.....

Komentář je lepší než dílo.

naneštěstí je báseň pouhá póza
ty blbý šály o to víc
když básníci stojí na rohu jak máčky
čumí na zastávku MHD
kde škrtají si v realitě skic
s veršema náhlý pseudosračky
smolí je všecky ze sebe
něco vo tom kam ten svět spěje
a kolem jde rozzlobená matka
cloumá s dítětem
a jim není smutno
z té beznaděje