Neuvěřitelný. Kam na to chodíš?

Krása slova není, stejně jako krása lidského obličeje v jeho symetrii, ale v umění, vybrat si úhel pohledu. Byť i mimoděk ..
/Dívám se na datum vložení, ajta, ajta, ona to už je klasika/.

Smuténka.

…prosím…

To mi pripomina Rickyho Gervaise

Nápad vlastně není špatný, ale hrdé-prdel chm...

Je příjemné sem po delší době zavítat a konečně otevřit v "kde to nejvíc vře" kvalitní dílo. Perfektní :)

Těší mě, že jsem tady narazil po delší době na kvalitní "rýmovačku" :)

Je to působivé. K hudbě mám velice vřelý vztah, a tudíž mě tvé barvité hudební obrazy potěšily; obzvlášť se mi líbí "když šeptem zpíváš pláč". Zaujalo mě, jak se poslední verš zcela odchyluje od rytmu zbytku básně.

Neshledávám na této básni nic obzvlášť zajímavého, ale je upřímná, což je důležité. Líbí se mi závěr; v celém tom smutku zahřeje u srdce.

Občas se toulám po hřbitovech; na těch procházkách je cosi uklidňujícího. Vážně by mě potěšilo, kdybych alespoň na jednom z nich na něco takového narazila...

Je to důstojné rozloučení s přítelem. Velmi se mi líbí druhá sloka; je v ní cosi nezničitelného, dotek věčnosti.

Eleanthir: Děkuji moc. Já jsem už několikrát byla lákána, ať si také vyzkouším mrznout v zimě v řece (nejvíce po ruce je v mém případě Sázava), ale zatím jsem se neodvážila... možná, že právě teď je ta správná chvíle...

Koala: Děkuju moc!

Rada, až se probudíš, opiš 10x pokaždé jinak a ....... .

Na můj vkus je tam hodně osobních pocitů a hodně málo sdělné sevřenosti, ale hodnotím, jako nakročení dobrým směrem .....

No..... .

Kouzelné. Ten chlad vody musel být krásný zážitek, rád se ponořuju do Bečvy a vnímám její živelnost, chovám se k ní jako k bohyni a nedávno jsem se do ní poprvé ponořil v zimě. Jak píše človíček, každá buňka mého těla zažívala slast. :-))

Nezbyl mi čas, povědět mu tu nejprostší z vět.
Jiří můj, miluji Tě, jsi Slunce, jsi Svět.

Pobavilo. :D